Pro české politiky včetně ministrů současné vlády je emisní povolenka vděčným terčem. Považují ji za původce všech problémů od vysoké ceny elektřiny po útlum průmyslové výroby.
Jenže v řadách odborné veřejnosti převažuje jiný názor. Evropská energetika tyto poplatky za vypouštění skleníkových plynů, uvádí Ekonomický deník, potřebuje, pokud se chce posunout směrem k moderní, bezemisní energii.
Ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer považuje za hlavní problém nestabilitu ceny povolenky. Samotná výše ceny až takový problém není. „V době před hormuzskou krizí navyšovala povolenka EU ETS průměrnou cenu elektřiny v Česku o přibližně 15 eur za MWh. Nyní to bude trochu více,“ upozornil Macenauer. To by znamenalo, že cenu elektřiny povolenka navyšuje o maximálně 15 procent.
Podobně se na středečním semináři o emisních povolenkách vyjádřil Jiří Gavor, energetický analytik a ředitel poradenské firmy ENA. Připomněl známý vzorec, podle kterého cena elektřiny v zemích, kde plynové elektrárny mají pozici závěrného zdroje, zhruba odpovídá součtu ceny 2 MWh zemního plynu a 0,4násobku ceny povolenky. To znamená, že tržní cena plynu ovlivňuje cenu elektřiny výrazně více než hodnota povolenky. „Pro transformaci energetiky je povolenka nezbytná, ale měla by se vhodně cílovat cena podobně, jako se to děje u cílování vývoje cenové hladiny ze strany centrálních bank. Toto by dovolilo regulovat rychlost dekarbonizace,“ doporučil Michal Macenauer. Specifická je situace těžkého průmyslu, který zatím často nemá na výběr. Tady by experti doporučili pokračovat v přidělování bezplatných povolenek. Jinak bude logickým důsledkem přesun výroby mimo Evropskou unii.
Z výnosů emisních povolenek míří do Česka skoro 517 milionů eur
Provozovatelé uhelných a plynových elektráren by naopak měli platit za povolenky beze změn. Skokové zlevnění či přímo zrušení povolenek by výrobce motivovalo k udržování uhelných elektráren v provozu co nejdéle. Klesl by naopak zájem o stavbu větrných, solárních, ale i jaderných elektráren. Evropská energetika by se tak nejspíš měnila ve skanzen plný „záplatovaných“ starých zdrojů energie na hraně životnosti.
Systém emisních povolenek EU ETS v úterý kritizoval premiér Andrej Babiš. „Politika ETS místo podpory evropského průmyslu uměle zdražuje energie, zvyšuje samozřejmě náklady a oslabuje naši konkurenceschopnost,“ uvedl premiér. Zdůraznil, že za elektrickou energii v Evropě platíme zhrubadvakrát více než Spojené státya přibližně o polovinu více než Čína nebo Indie.
Kritikem vysokých plateb za emise je také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Řešení chce jednat na celoevropské úrovni. EU by podle něj měla odložit připravovaný systém ETS 2, který má od roku 2028 zpoplatnit emise CO2 ze silniční dopravy a vytápění budov. Česko bude podle Havlíčka zároveň usilovat o to, aby upravilo stávající systém ETS 1, a to minimálně pro vybrané průmyslové obory.
Analytička think tanku Fakta o klimatu Kateřina Kolouch Grabovská na semináři uvedla, že emisní povolenky motivují k odchodu od fosilních paliv a zároveň tuto modernizaci energetiky financují. Země, které mají menší podíl fosilních paliv, pociťují vliv jejich ceny i hodnoty povolenky méně. Tyto rozdíly se sice v posledních měsících snížily, ale stále jsou dobře viditelné. Důkazem může být i pohled na výsledky obchodování na energetické burze EEX. Například elektřina v celoročním pásmu na rok 2027 stojí ve Švédsku a Finsku okolo 60 eur za MWh. Ve Francii a Španělsku se jedná o 97 eur. Mezi relativně drahé země patří Německo s cenou 133,50 eura za MWh, Česko se 140 eury a Slovensko se 150 eury. Nejvyšší je cena v Itálii (157 eur za MWh), což souvisí s dovozní závislostí i velkým podílem plynových elektráren na výrobě elektřiny.