Doba čtení:1 m, 53 s
Emisní povolenky jsou nejlevnější od poloviny roku 2021. V pátek jejich cena prolomila hranici 50 eur za kus (tunu CO2). Podle ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora takový propad nikdo neočekával.
„Když byla na hranici 70 eur za tunu, už to bylo kvitováno jako velký pokles. Dnes byla proražena hranice 50 eur za tunu. To jsou úrovně, které nikdo nečekal,“ uvedl pro SZ Byznys Gavor.
Po povolenkách je nyní nižší poptávka, což má dvě hlavní příčiny. „Ta je spojená s nižší poptávkou po energiích obecně, což souvisí nejen s ekonomickým úpadkem, ale výrazně také s nadprůměrnými teplotami v posledních dvou letech,“ vysvětlil Michal Macenauer, ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno, s tím, že se cena opět vrátí k růstovému trendu.
Problémem však je útlum evropského průmyslu. Výroba se buď snižuje, nebo dokonce přesouvá na jiné kontinenty. „Je na čase, aby se evropská ekonomika stabilizovala a aby se zamezilo útlumu evropského energeticky náročného průmyslu, který je hlavním konzumentem emisních povolenek spolu s energetickými firmami,“ upozornil Gavor.
Odborníci upozorňují, že zastánci dekarbonizace z řad politiků levné povolenky nechtějí. „Pro dekarbonizaci výroby elektřiny při dnešní úrovni ceny plynu a uhlí stačí přibližně 40 až 50 eur za povolenku. Pro dekarbonizaci průmyslu je to ale mnohem více. Výraznou dekarbonizaci můžeme způsobit, pokud budeme trendově mířit k hodnotě okolo 200 eur za povolenku,“ vysvětlil Macenauer.
Ten je zároveň přesvědčený, že politicky nepřijatelné je rovněž to, aby se v následujících letech povolenka dostala nad hodnotu okolo 65 eur. „Přinejmenším do doby, dokud bude Německo z uhlí vyrábět podstatnou část své produkce elektřiny,“ popsal. Ale ani hranice 65 eur podle něj nemusí být jistá. „Bude záležet především na tlaku energeticky náročného průmyslu a jeho boji o přežití,“ dodává.
Přestože nyní cena elektřiny podstatně klesla i díky ceně emisní povolenky, pro průmyslové podniky snížení stále není dostatečné a nemohou kvůli cenám energií konkurovat zahraničním výrobcům. „Ve srovnání s ostatními částmi světa nestačí na to, aby Evropa byla dobrá destinace pro energeticky náročný průmysl,“ vysvětlil Gavor.