Doba čtení:2 m, 10 s
V Německu se rozhořela diskuse o tom, zda nepřehodnotit dosavadní politiku bývalé kancléřky Merkelové, která v roce 2011 rozhodla o tom, že se Německo zbaví jaderných zdrojů, což vedlo k tomu, že se výrazně zvýšila závislost země na dovozu zemního plynu z Ruska. Proti jsou však němečtí zelení.
Zelení ministři energetiky Robert Habeck a životního prostředí Steffi Lemkeová odmítají, aby se protijaderné směřování země změnilo. Jádro je podle nich příliš drahé a nebezpečné. Německé ministerstvo hospodářství a energetiky, které vede zmíněný předseda Zelených Habeck, ve svých materiálech uvádí, že zbývající tři jaderné bloky mohou se stávajícím palivem vydržet vyrábět elektřinu po dobu osmdesáti dní v roce 2023. Levnější a jednodušší variantou bude využití spalování uhlí v případě vysoké poptávky po elektřině.
Německo má v provozu stále tři elektrárny, jež mají skončit ke konci roku. Obyvatelé Německa souhlasí s tím, aby se jádro podílelo na výrobě elektřiny i v dalších letech. V Bádensku-Württembersku, jež vede dlouhá léta zelený premiér Winfried Kretschmann, se 57 procent obyvatel vyslovilo pro to, aby byla životnost jaderné elektrárny Neckarwestheim prodloužena. Jádro bere na milost i bavorský premiér z CSU Markus Söder. Zbývající tři bloky mají fungovat déle a podpořil i to, aby byly v průmyslovém a bohatém Bavorsku zprovozněny už odstavené elektrárny a mohly vyrábět elektřinu pro deset milionů lidí, napsal server tydenikhrot.cz.
Prodloužení životnosti jaderných bloků naráží i na technické komplikace. Zdůrazňuje to ministryně životního prostředí v Bádensku-Württembersku Thekla Walkerová ze Zelených. Druhý blok elektrárny Neckarwestheim potřebuje nové speciální palivo, jehož výroba ale trvá rok a půl, takže se zdroj stejně bude muset na konci roku odstavit. Neprobíhají ani zákonné bezpečnostní kontroly, jež by umožnily prodloužení životnosti.
Podle provozovatelů elektráren však prodloužení provozu teoreticky možné je. Mluvčí EnBW, jež provozuje elektrárnu Neckarwestheim, uvedl, že současná legislativa neumožňuje Německu vyrábět energii z jádra po skončení tohoto roku. Plánované odpojení bloku by bylo obtížné zastavit. Pokud by ale existovala silná politická vůle legislativu změnit, bylo by možné v provozu pokračovat.
Společnost PreussenElektra, jež provozuje bavorskou elektrárnu Isar 2, přímo uvedla, že provoz může bez problémů pokračovat i po konci roku 2022. „Další provoz by byl technicky i personálně proveditelný a mohl by probíhat bez přerušení v nadcházející zimě,“ uvedla firma.
Pokud by mělo jádro v Německu pokračovat, musí finální politické rozhodnutí padnout do konce května, aby se provozovatelé mohli na změnu připravit.