Stát hledá řešení případného překotného konce uhlí. Nejspíš jím bude nový nouzový režim v rámci energetického zákona. Ve čtvrtek získal stoprocentní podporu v hospodářském výboru sněmovny. V praxi by to znamenalo, že když některá elektrárna zavře moc brzy, stát ji svěří konkurenční firmě a bude provoz dotovat. Definitivní znění se ale ještě může měnit.
Tato pojistka se připravuje už od jara, kdy firma Sev.en přišla s upozorněním, že by obě své elektrárny v Počeradech a Chvaleticích mohla zavřít už příští rok. Jako důvod uvedla proměnu tržních podmínek, protože výroba elektřiny z uhlí se kvůli nevýhodnému poměru ceny elektřiny a ceny emisních povolenek přestává vyplácet.
Nové paragrafy připravovalo pro vládní poslance ministerstvo průmyslu. Návrh zákona nově v paragrafu 12 říká, že Energetický regulační úřad v případě nouze „uloží vlastníkovi povinnost poskytnutí energetického zařízení“ a následně určí podmínky dalšího fungování pod nově jmenovaným správcem.Princip je navržen tak, že provozovatel uhelné elektrárny bude muset ohlásit její zavření dopředu a úřady ji pak budou moci svěřit do správy konkurenci. Provozní ztráty se budou platit z peněz, vybraných na takzvané podpůrné služby. Jinými slovy, rozpustí se do cen elektřiny, napsal server Seznam Zprávy.
Podle poslance ODS Ivana Adamce, který má ve sněmovně zákona na starosti jako zpravodaj, je smyslem úpravy právě to, aby novým provozovatelem byl někdo jiný. „Když bude chtít někdo s elektrárnou končit a přijde o licenci, tak už nechceme, aby pokračoval dál v tom novém režimu. Stát pověří někoho jiného,“ uvedl Adamec, podle nějž se můžou ještě objevit dodatečné úpravy směřující právě k tomu, aby provozovatel, který se rozhodne elektrárnu zavřít, nezůstal automaticky mimo hru. Ministerstvo financí podle něj zvažovalo jiné řešení, které by bylo „více přátelské k původnímu vlastníkovi“. Pozměňovací návrh v tomto duchu do výboru nikdo nepředložil, poslanci to ale mohou udělat i později při jednání celé sněmovny. „Na plénu se může objevit cokoli,“ upozornil Adamec.
O finální podobě zákona ale rozhodne až celá sněmovna a poté Senát. Během tohoto procesu se mohou paragrafy ještě měnit, bez ohledu na jednomyslnou shodu v garančním výboru. „Evidentně ještě bude diskuse,“ uvedl k čtvrtečnímu jednání výboru bez dalších podrobností René Neděla, vrchní ředitel energetické sekce ministerstva průmyslu, kde se zákon připravoval.
Ministerstvo průmyslu coby garant celého nápadu ujišťuje, že pojistku stejně nakonec v praxi nebude potřeba využít. „Je to airbag. A airbag si kupujete proto, že doufáte, že ho nikdy nebudete potřebovat,“ uvedl k uhelné pojistce minulý týden ministr průmyslu Jozef Síkela.
Řada odborníků i poslanců je ale mnohem méně optimistická, proto měla uhelná pojistka jednomyslnou podporu. „Nelze zavírat stabilní zdroje a nemít za ně náhrady,“ řekl za výbor jeho předseda Adamec a podobně mluví i opozice. „Varianta, že budeme riskovat nedostatek elektřiny, je nepřijatelná. Bude to velký problém příští vlády a to riziko nesmíme připustit,“ uvedl už dříve k potenciálnímu dotování uhlí exministr průmyslu Karel Havlíček za ANO.