Japonci nemají dost elektřiny a bojí se blackoutu

Poptávka po elektřině je v Japonsku nejvyšší za posledních deset let. Země je na hranici svých energetických možností. Foto: pixabay.com

Japonsko se potýká s velkými problémy s produkcí elektřiny. Elektrárny jedou naplno, ale spotřeba je příliš vysoká. Japonci se bojí nedostatku elektřiny a výpadků proudu. Zaznívají hlasy, že se má Japonsko vrátit k většímu počtu reaktorů jako před Fukušimou.

Devět z deseti regionálních energetických koncernů v minulých dnech hlásilo, že vyrábějí více než 90 procent kapacity, ojediněle i přes 99 procent. To znamená, že energetici nemají další rezervu, pokud by se poptávka dále zvyšovala. Pak by mohlo dojít k blackoutu. Podle německého deníku Handelsblatt producenti elektřiny už vyzvali zákazníky, aby s ní šetřili. Cena elektřiny je na spotovém trhu dokonce 13krát vyšší než před energetickou krizí, napsal server peak.cz.

Čtěte také:
Klimatická psychóza doběhla i japonskou vládu
Energeticky nesoběstačná země blokuje rozvoj vodíku

Nižší teploty a pandemie covidu znamenají, že Japonci jsou více doma a musí topit. Kromě neobvykle chladného počasí je problém i v tom, že fotovoltaické systémy generují za současných podmínek málo elektřiny. Kapacity dovozu kapalného zemního plynu (LNG) jsou omezené. Připomíná to situaci před deseti lety, kdy byly po havárii ve Fukušimě odstaveny veškeré jaderné zdroje v zemi. Dosud se je nepodařilo plně nahradit. I proto z japonského průmyslu zaznívají názory, že by se většímu podílu jádra neměla ekonomika bránit.

Vyrábějí i elektrárny, které ještě nejsou oficiálně v provozu

Poptávka po elektřině je nejvyšší za posledních deset let. Společnosti TEPCO a Tohoku Electric Power tak začaly vyrábět elektřinu v elektrárnách, které ještě nejsou oficiálně v provozu. Zvyšují i výkon tepelných zdrojů nad běžnou úroveň. Někde dokonce spalují topný olej místo uhlí.

Japonsko je stále více závislé na dodávkách LNG, případně na uhelných elektrárnách. Část starých elektráren, které se začaly používat po roce 2011, se ale bude muset definitivně odstavit.

„Mezi roky 2021 a 2023 se očekává, že dodávky elektřiny poklesnou,“ varoval Juniči Ogasawara z japonského Institute of Energy Economics. Než budou uvedeny do provozu nové elektrárny, může nastat riziko nedostatku elektřiny v zemi.

Japonsko nyní čelí dilematu, jak dosáhnout uhlíkové neutrality. Nový premiér Jošihide Suga to chce stihnout do roku 2050. Ve společnosti nepanuje shoda, zda se má zvyšovat podíl jaderných zdrojů, nebo vše vsadit pouze na rozvoj obnovitelných zdrojů, které mají ale své limity.

V současných plánech se počítá s tím, že by v roce 2030 byly obě složky vyrovnané – obnovitelné zdroje i jádro by měly pokrývat 22 procent spotřeby. Do roku 2050 by se podíl obnovitelných zdrojů měl zvýšit na 50 až 60 procent.

Zbytek by mohl připadnout jádru, ale i fosilním zdrojům vybaveným technologií zachycování uhlíku. Jádro by nicméně mělo hrát stále podstatnou úlohu v japonské energetice. „Jaderná energie může přispět ke stabilitě dodávek a ekonomické efektivitě, jež jsou důležité pro dekarbonizaci energetiky,“ zdůraznil prezident japonského jaderného a průmyslového fóra Širo Arai.