Doba čtení:5 m, 56 s
Václav Matys je od října členem představenstva a generálním ředitelem Sev.en EC. Absolvent Fakulty strojní TU v Liberci většinu svého profesního života působil v různých divizích skupiny ČEZ, z toho 12 let také v elektrárně ve Chvaleticích, kam se nyní po 13 letech vrátil.
Kdy jste do elektrárny nastoupil poprvé a na jakou pozici?
Do elektrárny jsem nastoupil v roce 1992 v březnu na pozici asistent provozu. Jednalo se o nově vytvořenou pozici. Myslím, že zůstala v elektrárně jen pár let, pak se zrušila. Teď jsme se k tomu před pár lety zase vrátili a jak zjišťuji, je to velice užitečné, protože na této pozici vyrůstají mladí nadějní kolegové.
Můžete srovnat vývoj v elektrárně, jaká byla před 13 lety a jaká je teď?
Odcházel jsem v roce 2005, kdy elektrárna už nad sebou neměla „Damoklův meč“, že se bude odstavovat a zavírat. Ale pořád se debatovalo nad tím, jestli a jak se bude dále provozovat. Měla za sebou dokončené odsíření a splňovala platné emisní limity, ale už se začínalo mluvit o tom, že je třeba se připravovat na nové BREFy a BATy po roce 2016. A když se dnes podívám, uběhlo 13 let a jsme ve stejné situaci. Zase řešíme nutné peníze do oprav bloků pro zajištění dlouhodobého provozu a jak vše personálně zajistit. V roce 2005 na tom byla elektrárna personálně velice dobře po dokončení všech ekologizačních projektů. Problém byl a přetrvává dodnes, že věkový průměr nebyl úplně ideální. Díky stabilizaci dalšího provozu elektrárny se však stáváme zajímavými pro nové kolegy a kolegyně.
Čtěte také:
Provozní budova Chvaletic dostala nový kabát
Řidič a klapkař musí být skvěle sehraní
V čem jsou největší rozdíly?
Největší rozdíly spatřuju v tom, že trošku kolegové ztratili chuť hledat a přinášet nové nápady/příležitosti a kontinuálně zlepšovat provoz elektrárny. Dnes se, logicky, významně zaměřují na dokončení úprav na B3 a B4 po ukončení vztahu s KP Ria a udržování stavu bloků na B1 a B2. Rád bych však u kolegů nabudil větší pocit sounáležitosti s elektrárnou, pro nás všechny je to náš chlebodárce, která když tady bude, bude fungovat a fungovat dobře, budeme z toho my všichni mít nejen radost, ale ve výsledku i finanční ohodnocení. Já si dobře pamatuju na dobu před cca 20 lety, kdy se elektrárna měla zavírat, a všichni se semkli a vymýšleli možnosti, jak pomoci, ať už v oblasti provozních parametrů ve vazbě na zlepšování účinnosti či snižováním a optimalizací nákladů na údržbu/investice. A to mi dneska trošku chybí. Ale možná je to zatím jen takový můj pocit, možná se mýlím. Vím, že je to nesnadný úkol, ale chtěl bych, abychom se všichni postupně na toto nasměrovali a začali používat zdravý selský rozum. Tak jako doma. Tam si také dvakrát rozmyslím co, kdy a v jakém rozsahu koupím, že jo?
Jak se elektrárna z vašeho pohledu vyvíjela?
Elektrárnu jsem sledoval po cele období, co jsem ji opustil – jak ji kdysi jeden kolega pojmenoval „krasavici na Labi“. Vždycky mě strašně mrzelo, že se prodala z portfolia. Trochu jsem se bál, že do elektrárny nastoupí skupina investorů, která to jenom tzv. vybydlí, vytáhne peníze, co může a zavře ji. A tak mě fakt hodně příjemně překvapilo, že zájem majitelů je úplně jiný. Chtějí elektrárnu dlouhodobě provozovat, zaměřují se na to, hledají možnosti, nemají problém investovat prostředky ať do údržby, investic nebo rozvoje. Jsem také rád, že se udržela pozitivní atmosféra ve spojení s regionem.
Co se na elektrárně změnilo, za dobu, co jste tu nebyl?
Udělalo se tu spousta práce. Kopec za elektrárnou opět povyrostl a zezelenal po provedené rekultivaci krajiny. Proběhla obnova bloků 3,4. Ty bloky jsou úplně jiné, než jsem je znal. Když jsem se prošel po kotelně a viděl jsem, co tam technici v rámci oprav provedli, tak mé technické srdíčko zaplakalo. Ale věřím, že to postupně vylepšíme a elektrárna bude skvěle fungovat.
Jak vnímáte všechny ty změny?
Vždycky říkám, že každá změna je příležitost. A i když je někdy negativní, tak vždycky se z ní dá poučit. Ale pokud vím, že má nastat, je potřeba se na ni dobře připravit. A je důležité, aby všichni pochopili, proč se změna dělá a co má přinést.
Je něco, co byste rád změnil přímo vy?
Rád bych změnil přístup a myšlení lidí. Samozřejmě chodíme do práce pro peníze, ale já bych chtěl, abychom také chodili do práce s radostí a odcházeli s pocitem, že jsme dneska pro elektrárnu něco udělali, ale zároveň udělali i něco pro sebe. Ale to je dlouhodobý úkol. Je před námi hodně práce.
A naopak co se vám líbí?
Že máme prostor nést zodpovědnost za svá rozhodnutí. Máme možnost přijímat nové kolegy a kolegyně, včetně mladých talentů, kterým dáme prostor pro jejich růst.
Můžete nám nastínit nějaké vaše plány, vize?
Za tu krátkou dobu, co jsem tady, cítím 4 hlavní úkoly v technické oblasti:
- Dokončit opravu bloků 3, 4 alespoň do stavu, aby fungovaly bez častého struskování, významně se blížily k parametrům, které mají plnit a byly standardně provozovány.
- Zdárně realizovat opravu bloků 1, 2. V žádném případě nedopustím, aby se opakovaly stejné chyby jako u bloků 3, 4, protože je to úplně zbytečné. I na řídícím výboru jsem řekl, že nedám povel k odstavení bloku, aniž bych byl přesvědčený a stejně tak všichni, kteří na tom budou pracovat, že jsou připravení zrealizovat opravu bloků v čase a nákladech, které se na to stanovily. Bez toho to nemá smysl odstavovat, protože každý den neprovozu bloku elektrárny je pro nás obrovská ztráta. Je to velká výzva pro všechny, kteří se na tom podílejí.
- Třetí oblast, nyní aktuální, je příprava na nové limity emisí (BREF, BAT), které jsou nezbytné pro další život elektrárny.
- Další důležitou oblastí, kterou cítím, je využití vedlejších energetických produktů a budoucnost ukládání. Tím, jak je elektrárna nyní provozována, produkuje i velké množství produktů po spalování. Rád bych, abychom daleko větší množství produkce strusky, popílku i stabilizátu prodávali, protože každá tuna, kterou prodáme, nám šetří prostor, který máme pro ukládání a samozřejmě zároveň snižuje i náklady na jeho uložení. Ale zároveň požaduji, abychom se připravili na variantu jak, kdy a kam někdy po roce 2027 VEPy ukládat.
S tím vším je samozřejmě spojena oblast personální, protože se musíme připravit mimo jiné na to, že nám budou lidé odcházet do důchodu a budeme muset hledat a vychovat budoucí pochůzkáře, operátory, manažery atd. To je velký úkol.
A samozřejmě oblast finanční. Mým zájmem také je, aby elektrárna vydělávala, byla co nejefektivnější a přinášela majiteli co nejvyšší přidanou hodnotu.
Jak relaxujete ve volném čase?
Já toho volného času moc nemám, ale jsem vášnivý golfista, to je o mě známé. Takže většinou ukradnu rodině nedělní dopoledne a jdu se v Lázních Bohdaneč brzo ráno na dvě hodinky projít, abych trošku vyvětral hlavu a přišel na jiné myšlenky. Jinak mám rád sport, hrozně rád lyžuju, spíš sjezdovky než běžky. A doma máme malého pejska, takže s pejskem občas večer na krátkou procházku.
Mohlo by vás zajímat:
TOP 10 největších těžebních bestií
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
VIDEO: Uhněte z cesty, jde uhelný obr