Německo dnes, o čtvrt roku později než plánovalo, trvale odpojí své poslední tři jaderné elektrárny. Po více než 60 letech tak uzavře kapitolu výroby energie z jádra. Načasování kroku uprostřed energetické krize je nadále terčem ostré kritiky.

V Německu nyní dosluhují poslední tři jaderné elektrárny, a to Emsland v Dolním Sasku, Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku a Isar 2 v Bavorsku. Původně se počítalo s jejich odstavením ke konci loňského roku. Kvůli energetické krizi, která naplno propukla po ruské invazi na Ukrajinu, kdy Evropa začala rychle nahrazovat plyn a ropu z Ruska surovinami z jiných zdrojů, poslanci na návrh vlády chod reaktorů prodloužili do 15. dubna.

Výhrady proti odpojení reaktorů v posledních dnech vyjadřovaly hospodářské svazy. Šéf Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK) Peter Adrian poukázal na to, že Německo by mělo s tímto krokem počkat až do překonání energetické krize, neboť ceny energií i přes pokles cen zemního plynu zůstávají vysoké. Za další důvod ponechání reaktorů v provozu označil energetickou bezpečnost za současné složité mezinárodní situace.

Kde se německá vláda učila počítat?

S delším provozem jaderných elektráren by nyní souhlasila i většina veřejnosti. Z průzkumu agentury Insa pro nedělník Bild am Sonntag vyplynulo, že 52 procent Němců vidí rozhodnutí ukončit provoz zbývajících tří jaderných elektráren jako špatné, 37 procent ho naopak podporuje a zbytek nemá jasný názor.

Opozice a také vládní liberálové žádali delší lhůtu pro trvalé odpojení jaderných elektráren, navrhovali dva roky, sociálnědemokratický kancléř Olaf Scholz to odmítl. Jaderný provoz v Německu tak dnes definitivně skončí.

Po odklonu od jádra chce Německo skončit také s produkcí energie spalováním uhlí. Vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří vedle sociálních demokratů (SPD) ještě Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), by chtěla uzavřít uhelné elektrárny do roku 2030.

Rovněž do roku 2030 chce německá vládní koalice dosáhnout produkce energie z 80 procent z obnovitelných zdrojů. Loni to podle údajů spolkového ministerstva hospodářství bylo okolo 44 procent. Dalším milníkem v Německu má být rok 2045, kdy by země chtěla být klimaticky neutrální.