Doba čtení:2 m, 10 s
Německá energetická revoluce pokračuje. Kvůli podpoře obnovitelných zdrojů dramaticky rostou náklady pro domácnosti. Přesto je Německo stále daleko od splnění cílů, které si v rámci přeměny své energetiky stanovilo.
„Německá energetika stojí před výzvou, jaké ještě nečelila,“ tvrdí podle serveru E15.cz společnost McKinsey, která pravidelně hodnotí pokrok energetické přeměny v Německu. Už za pár let začne velké odstavování jaderných elektráren, které může plnění energetických cílů dál podkopat.
Čtěte také:
Němečtí politici se hádají o uhlí
Německý vicekancléř varuje před opuštěním uhlí
Největším problémem energetické přeměny jsou její rostoucí náklady. Poplatek, který souvisí s rozvojem obnovitelných zdrojů, a platí ho spotřebitelé v cenách energie, se zvedl z loňských 6,17 na 6,35 centů za odebranou kilowatthodinu. Cílová hodnota pro poplatek za obnovitelné zdroje se přitom neměla podle vládních plánů přehoupnout v roce 2020 přes 3,5 centu za kilowatthodinu.
Výsledkem je neustálý růst koncové ceny elektřiny pro domácnosti a firmy. Domácnosti platí o 41 procent více než průměrná domácnost v Evropské unii. Vláda přitom chtěla tento rozdíl udržet na 25 procentech. Firmy mají elektřinu dražší o 19 procent, než činí průměr EU. Podle vládních plánů má být v roce 2020 navýšení maximálně o 8,5 procent.
Celkem letos zaplatí spotřebitelé za energetickou přeměnu 22,88 miliardy eur (více než 620 miliard korun). V roce 2020 se podle propočtů provozovatelů přenosových sítí tato částka zvedne až k 30 miliardám (téměř 815 miliard korun). Poroste tak i poplatek účtovaný za každou spotřebovanou kilowatthodinu.
Další náklady navíc vyžaduje udržování stability sítě. V roce 2014 zaplatili provozovatelé přenosových sítí za regulaci výkonu elektráren 187 milionů eur. Loni to bylo už 250 milionů eur. V roce 2020 by se mohly tyto náklady vyšplhat na miliardu eur.
McKinsey sestavuje index hodnotící cíle energetické přeměny již čtyři roky. Loni poprvé zaznamenala pokles u řady indikátorů. Největší zhoršení přišlo u nákladů energetické revoluce a vypouštěných emisí oxidu uhličitého. Zvýšila se také spotřeba elektřiny. Celkem se zhoršilo 10 z 15 sledovaných indikátorů.
Nedaří se plnit ani plány na výstavbu nových vysokokapacitních přenosových linek, které by spojili sever Německa s přebytkem výkonu obnovitelných zdrojů s jihem, kde se nachází průmyslové firmy. Loni se postavilo 538 kilometrů vedení místo plánovaných 635 kilometrů. Do roku 2020 se má pověsit na stožáry nebo položit do země 1887 kilometrů kabelů. Loňská dohoda o náhradě části nadzemního vedení podzemním kabelem sice výstavbu urychlí, nicméně také prodraží o osm miliard eur. To energetickou přeměnu dál prodraží, upozorňuje McKinsey.
Mohlo by vás zajímat:
Německá Energiewende ojrožuje chudé
Google jede na uhlí, ale nepřiznává to
Zelená energie? Ďáblova alternativa