V elektrárnách se nemusí pálit tuzemské uhlí

Předsedkyně Strany zelených Jana Drápalová. Foto: iUHLI.cz

Strana zelených (SZ) spustila petici za zachování limitů těžby. Kampaň souvisí s chystanou aktualizací Státní energetické koncepce (ASEK), v níž by mohly být limity na těžbu uhlí v Ústeckém kraji prolomeny. Server iUHLI.cz přináší rozhovor s šéfkou Zelených Janou Drápalovou, které jsme se ptali, jakou alternativu zelení, kteří se zároveň stavějí i proti využívání jádra, české energetice nabízejí.

Aktualizovaná státní energetická koncepce (ASEK), která by mohla být schválena během května, sází na jádro. Je to správná cesta, nebo semá Česko vydat stejno cestou jako Německo a Energiewende, kde ale náklady na odstavení jaderných elektráren mají dosáhnout až dvou bilionů korun?

Česká energetika by neměla sázet na jádro. Už dnes je vidět, že energetický trh se proměňuje rychleji, než je vůbec schopná ekonomika i stát plánovat tak obrovské invetice. Jsme přesvědčení, že spotřeba energie bude v Česku přirozeně klesat. Bude rychlejší nástup moderních diverzifikovaných zdrojů a i ČEZ bude muset přehodnotit svoje vlastní plánování velkých jaderných zdrojů, protože se to nebude ekonomicky vyplácet. Dokonce i náš stát v programech z EU bude dál pokračovat v podpoře úspor bytových prostor, domů a podobně. Potenciál úspor rozhodně není zdaleka vyčerpán. Například právě ASEK s potenciálem úspor ale pracuje velmi opatrně a tak konzervativně, že ho vlastně celý nepopisuje a nevyužívá správně.

Není tedy skutečným problémem státní energetické koncepce spíš jádro než limity?

Ano, to je pravda. Přesně tak. Na druhou stranu teď novou energetickou politiku EU studujeme, jako město Brno jsme se zapojili do různých sítí primátorů, úmluvy primátorů o snižování CO2. A tam je opravdu tak obrovský potenciál technologií, které budou řídit spotřebu u koncového zákazníka, ať už průmysl nebo domácnost. Tam je možnost okamžitě třicet čtyřicet procent uspořit tím, že domácnosti budou dostávat elektřinu za zvýhodněnou cenu. Dnes je největším problémem to, že není vyřešena akumulace různých druhů energie, ať už tepla nebo elektriky. Věřím pokroku, že za deset let tu budeme mít něco, co bude pro domácnost cenově dostupné a umožní jí stát se hráčem v soustavě. Tím pádem budou úplně jiné potřeby.

Firmy ČEZ a EPH deklarují zájem o aktiva švédského státního koncernu Vattenfall v Německu, který v Sasku těží asi 60 milionů tun uhlí ročně. Co by se podle Vás mohlo stát, kdyby jedna z těchto firem toto uhlí koupila, a pak ho dovážela do Čech a pálila ho v našich elektrárnách?

Pořád by bylo lepší, aby naše vlastní uhlí, které je vlastnictvím občanů naší země, zůstalo pod zemí a pak by o něm mohly rozhodnout budoucí generace. Bude to stejně jenom otázka ekonomiky, jestli se vyplatí uhlí dovézt. A ty elektrárny samozřejmě existují. Víme všichni, že se na nich udělala určitá ekologická opatření, pořád ale pracují s velmi nízkou účinností. Myslím si, že to nebude asi v této chvíli až tak velký problém, elektrárny budou ještě nějakou dobu elektřinu vyrábět. Není ale nezbytně nutné, aby se za ekonomicky nevýhodných podmínek v těchto eletrárnách spálilo právě hnědé uhlí ze severních Čech.

Nebylo by špatně, pokud by se do Česka vozilo cizí uhlí z Německa, a zde byli propouštění horníci?

To by muselo být uhlí o hodně levnější, protože dnes ta jejich strategie je postavit elektrárnu hned na hranicích lomu a po pásu vozit uhlí přímo do kotle, protože náklady na dopravu jsou tak velké, že se jim to vlastně nevyplácí.

Ale Křetínského EPH si do Elektrárny Opatovice uhlí z německého Mibragu a pálí ho tam. Pak se to asi ekonomicky vyplácí?

To je pak úplně hodně levné. Ale já si myslím, že stejně i oni tuší, že svět proměňuje. A investují do něčeho jiného. Jenom dojíždějí staré zdroje. Potřebují jenom dojet technologie, které mají. To je úplně jasné.

Lidé na Mostecku se ale nejvíc bojí nárůstu nezaměstnanosti, práce není. Nevěří plánům ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) s různými průmyslovými zónami. Chápete jejich obavy?

To je naprosto legitimní obava, kterou by vláda měla řešit jako prioritu. Netýká se to jenom Mostecka, ale i Ostravska. Jsou potřeba programy, aby lidé byli schopni se rekvalifikovat. Pokud by stát do pracovních míst dal peníze, tak to považuji za legitimní utrácení veřejných peněz. Pracovní místa jsou, nejsou nástrojáři, řemeslníci. Firmy přitom zoufale hledají techniky, kteří by mohli dělat strojařinu.

Německo se vydalo cestou energetické revoluce, totálního odklonu od jádra azaměření na obnovitelné zdroje. Měli bychom Němce, i přes drastické náklady, následovat, byť jsou naše kapacity těchto zdrojů na rozdíl od Německa omezené?

Pohlížet pejorativně na to, co dělají Němci, s tím už jsem se setkala. Podívejte, Němci se pustili do něčeho, nezvládnou, nebudou si s tím vědět rady. Já si to nemyslím, protože německá ekonomika je ověřená v tolika případech, že Němci dobře vědí, co dělají. Když se podíváte na křivky vývoje cen pořizovacích cen jednotlivých OZE, tak ty neustále mírně klesají a ukazuje se, že během pěti let budou soběstačné i bez dotací. OZE mají do budoucna perspektivu. Jediným problémem, který Energiewende v této chvíli má, je to, že klade úplně jiné nároky na přenosové soustavy. Přiznejme si, že OZE mají jiný charakter, co se týče výroby. Nevyrábějí energii stabilně jako jaderné nebo případně plynové elektrárny. Česká republika bude muset toto reflektovat a společně v rámci EU do přenosových soustav investovat. A ten krok musí udělat následně, aby se předešlo případné destabilizaci energetické sítě.