Energetika Evropské unie je přes všechny zelené mantry stále velmi závislá na uhlí a jeho úplná eliminace vůbec není v dohledu. Právě naopak, uhlí dnes například v Německu paradoxně slaví velkou renesanci. Průmyslově vyspělá země, až na výjimky způsobené extrémně příznivými přírodními podmínkami, jednoduše nemůže vystoupit současně z jádra i uhelné energetiky. To by byla ekonomická sebevražda. V rozhovoru pro server Svobodný monitor to řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

„V celé EU roste v posledních letech výroba elektřiny z uhlí, zejména na úkor výroby ze zemního plynu, jenom se o tom moc nemluví. Uhlí je dnes velmi levné a ekonomická logika je neúprosná,“ poznamenal Hájek.

Ředitel Teplárenského sdružení zmínil také problematiku limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Tvrdí, že je to složitý problém, který má mnoho vrstev. Teplárny samozřejmě hnědé uhlí potřebují a potřebovat ještě velmi dlouho budou, o tom není pochyb. Na druhou stranu těžba za limity se může projevit až po roce 2020 a do té doby i potom bude těžba uhlí poměrně strmě klesat. S tím se bude česká energetika muset podle Hájka vyrovnat. „Ani uhlí za limity nemůže udržet současnou úroveň těžby. Pak je otázkou, co by prolomení limitů přineslo konkrétně teplárnám,“ naznačil Hájek.

Doplnil, že surovinová politika bohužel neobsahuje vůbec žádnou analýzu důsledků jednotlivých variant těžby za limity. Ministerstvo průmyslu a obchodu v současné době teprve tyto analýzy dodatečně zpracovává, což je sice zvláštní, ale lépe pozdě než nikdy. Teprve k jejich výsledkům bude mít smysl se konkrétně vyjadřovat. „Rozhodnutí o limitech samozřejmě bude výsostně politické, ale mělo by mít alespoň racionální a odborně podložený základ. Ten zatím bohužel stále chybí a společenská diskuse se odehrává v emoční rovině,“ tvrdí Hájek.

V chystané aktualizaci Státní energetické koncepce se podle dostupných informací předpokládá s významným nárůstem výroby elektrické energie z jádra. Ta je ale podmíněna výstavbou nových bloků v Temelíně i Dukovanech. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ministerstvem financí však navrhlo vládě v Národním akční plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR, aby odložila kontroverzní rozhodnutí o výstavbě nových jaderných reaktorů v Temelíně a Dukovanech do roku 2025. Česká republika by se tak mohla dostat do podobných problémů, kterým čelí sousední Polsko, kde v minulých dnech vydal nejvyšší kontrolní úřad varování, že kvůli zpoždění výstavby nových elektráren hrozí již v blízké budoucnosti akutní nedostatek elektrické energie.