Doba čtení:2 m, 28 s
Česko schválí Pařížskoudohodu zřejmě v září. Je posledním státem v EU, který to udělá. Nejnověji se přidal i Súdán.
Z členských států EU zůstává po schválení v nizozemském parlamentu 28. července už jen Česká republika. Z dalších států v Evropě dohodu ještě neschválila Makedonie, Černá hora a Švýcarsko.V Česku se schválení dohody zaseklo v Poslanecké sněmovně. Proti klimatické dohodě vystupují hlavně poslanci za ODS a KSČM. Již v dubnu dohodu potvrdil český Senát, napsal server iHned.cz.
Čtěte také:
USA odstoupí od klimatické dohody
Trump chce energetickou nezávislost USA
Hlasovat o klimatické smlouvě z Paříže budou poslanci v září. „Je to jedna z mých absolutních priorit do konce volebního období,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec, který věří, že opozice už nebude přijetí dohody bránit. „Ostatně je ostuda, že jsme opravdu poslední zemí v rámci EU, která ještě dohodu neschválila, přestože z ní pro Česko nevyplývají žádné dopady na českou ekonomiku,“ dodal Brabec.
Dohodu také musí podepsat prezident Miloš Zeman. Ten již v minulosti prohlásil, že je k dohodě skeptický, ale podepíše ji. Podle Zemana je Pařížská dohoda spíše deklarace dobrých úmyslů.
Pařížskou dohodu v prosinci 2015 podepsalo celkem 197 států. Smlouva od roku 2020 nahradí takzvaný Kjótský protokol. Jejím hlavním cílem je udržet průměrnou globální teplotu pod hranicí odchylky 1,5 stupně v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí. Klíčovou změnu představuje větší zapojení rozvojových zemí.
Z velkých zemí dohodu zatím neschválilo Rusko a Turecko, jehož prezident RecepTayyipErdogan letos v červenci na summitu zemí G-20 v Hamburku prohlásil, že země směřuje k neschválení dohody. Schválení zatím chybí i od ropných států jako jsou Irák, Írán, Kuvajt a Omán nebo středoasijské plynové velmoci Uzbekistánu.
Svůj podpis pod smlouvou v červnu naopak stáhl nový americký prezident Donald Trump, který chce pro USA vyjednat nové podmínky. Klíčovými zastánci dohody jsou Evropská unie a Čína.
Pro Česko nepředstavuje plnění závazků vyplývajících z dohody vážnější problém. Do roku 2030 má Česká republika snížit emise skleníkových plynů o dvě pětiny ve srovnání s rokem 1990. Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce už nyní emise poklesly o 35 procent a je reálné, že Česko sníží množství emisí až o polovinu. EU se jako celek zavázala ke snížení emisí o 40 procent.S dohodou nemá větší problém ani český průmysl.
Mnohem důležitější než limity CO2 je pro české firmy budoucnost evropského trhu s emisními povolenkami, který dlouhodobě nefunguje. Podniky v EU si musí povinně kupovat povolenky pro vypouštění škodlivin. Jejich cena je extrémně nízká a místo plánovaných 20 až 30 eur za tunu se cena za jeden kus pohybuje pouze kolem šesti eur. Zdražení povolenek by bylo nepříjemné pro ocelárny, které v Česku každý rok spotřebují 11 milionů povolenek.
Mohlo by vás zajímat: