Doba čtení:2 m, 1 s
Nové protiruské sankce Spojených států mají za cíl vytlačit z evropského trhu ruský plyn, aby se na starém kontinentu prodával plyn americký. Řekl to německý vicekancléřSigmar Gabriel. Berlín je zainteresován na evropsko-ruském projektu plynovodu NordStream 2.
Sociálnědemokratický ministr označil americké sankce za „více než problematické“ a zopakoval, že jdou proti německým zájmům. USA kritizoval také za to, že své kroky ve vztazích s Ruskem nekoordinují s Evropskou unií. Pro silné reakce na počínání Moskvy byl podle něj společný postup z minulosti důležitý.
Čtěte také:
Ruští šprýmaři vypekli amerického ministra
Trump chce energetickou nezávislost USA
„Návrh zákona dává jasně najevo, že sledují ekonomické zájmy a my si myslíme, že to je nepřijatelné,“ prohlásil Gabriel v severoněmeckém Wolfsburgu, kde se setkal se svým slovenským protějškem Miroslavem Lajčákem.
„Agresivně kombinují otázky zahraniční politiky s americkými ekonomickými zájmy a říkají: chceme vytlačit ruský plyn z evropského trhu, abychom tam mohli prodávat americký plyn; to rozhodně není něco, co můžeme akceptovat,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump přes své vážné výhrady podepsal ve středu zákon o nových protiruských sankcích, které předtím velkou většinou hlasů schválily obě komory Kongresu. Postihy jsou reakcí na údajné ruské vměšování do loňských prezidentských voleb v USA.
Nové americké sankce jsou zaměřeny na ruskou energetiku, finanční sektor, železniční i námořní dopravu a těžební odvětví. Příslušný zákon dává Trumpovi možnost uvalit sankce na libovolné společnosti, včetně těch evropských, podílející se na budování či provozu plynovodů a ropovodů, které se nacházejí na ruském území nebo směřují z Ruska do dalších zemí.
Sankce by tak podle serveru Politico mohly kromě jiného zasáhnout i zamýšlený plynovod NordStream 2, jenž spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Na projektu se v září 2015 dohodl ruský státní kolos Gazprom s německými společnostmi E.ON a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou ENGIE a britsko-nizozemskou RoyalDutch Shell.
Také Francie a Rakousko se již dříve proti americkým sankcím ohradily. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že EU zatím na nové restrikce nebude reagovat, vyhrazuje si však možnost odpovědět USA stejnou mincí, pokud sankce poškodí ekonomické zájmy unie.
Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Liebherr – vzpoura strojů
Největší bagr na světě udělal kariéru ve filmu
Jak se rodí kolosy na čtyřech kolech