Pirát ničí těžaře, ti se bouří

Pirátský poslanec Ferjenčík tvrdil, že úhrady za dobývací prostory v ČR jsou nízké a nebyly valorizovány. Ve skutečnosti po novelizaci horního zákona v roce 2017 stouply na sedminásobek. Foto: wikipedia.org pirati.cz

V rámci projednávání horního zákona v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení přišel pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík s pozměňovacími návrhy na zvýšení sazby úhrad z dobývacího prostoru i vydobytého nerostu. Jeho návrhy zvedly odpor profesních organizací zastupujících těžební společnosti.

Ferjenčík chce zvýšit sazbu úhrady z dobývacího prostoru na desetinásobek současné výše v průběhu následujících tří let. Sazbu úhrady z vydobytých nerostů chce stanovit na 10 % referenční ceny. Pirátský poslanec chce rovněž pevně určit rozdělení výnosů z takto získaných finančních prostředků, přičemž 50 % by bylo příjmem státního rozpočtu, 25 % příjmem rozpočtu obce, na jejímž území bylo dobývání nerostů prováděno a 25 % příjmem rozpočtu kraje, na jeho území bylo dobývání nerostů prováděno.

Čtěte také:

Konec uhlí v roce 2033 by byla nezodpovědnost
Kvůli nedostatku materiálu budou zdražovat stavby

„Česká republika stále nemá dokončenou páteřní infrastrukturní soustavu, a to jak na úrovni dopravní, tak energetické infrastruktury. Pro dostavbu infrastruktury budou nutné zdroje a to nejen finanční zdroje, avšak také fyzické suroviny jako je písek, kámen a další stavební suroviny,“ napsal v odůvodnění Ferjenčík s tím, že zvýšení poplatků z vydobytého nerostu prý podpoří otvírku nových dobývacího prostorů, protože se sníží odpor dotčených obcí.

S pozměňujícími návrhy ani argumenty ale ostře nesouhlasí zástupci Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a Těžební unie ČR. Reprezentují dohromady více než 100 společností s obratem více než 50 miliard korun, které v oboru těžba energetických, průmyslových a stavebních surovin zaměstnávají výrazně přes 25 000 zaměstnanců přímo a dalších minimálně 75 000 pracovních míst existuje v návaznosti na činnost našich společností.

„S předloženými pozměňovacími návrhy ostře nesouhlasíme. Jejich přijetí by ohrozilo další fungování většiny našich členských organizací a firem a způsobilo by nedozírné škody našemu národnímu hospodářství. Těžené suroviny jsou základním vstupem do všech výrobních odvětví, včetně vstupů domácího průmyslu a stavebnictví,“ uvedly obě organizace ve společném prohlášení. Upozornily rovněž, že jedním z nástrojů, kterými vláda chce restartovat ekonomiku po pandemii koronaviru, je rozsáhlý investiční program, orientovaný především do budování a obnovy infrastruktury, do staveb a do jejich rekonstrukcí s cílem snižování energetické náročnosti. „Bez zajištění potřebných surovin jako jsou štěrky, písky, kaolín, cementářské suroviny, ale i uhlí, které v konečném výsledku produkuje i vedlejší energetické produkty pro výstavbu silnic a stavebnictví jsou vládní plány naprosto nereálné,“ říká Pavel Fiala, předseda představenstva Těžební unie.

Těžaři se rovněž zásadně ohradili proti tvrzení, jímž Ferjenčík jeden ze svých pozměňovací návrhů odůvodnil. Tvrdil totiž, že úhrady za dobývací prostory v ČR jsou nízké a nebyly valorizovány.

„Není pravda, co uvádí pan poslanec Ferjenčík. Po novelizaci horního zákona v roce 2017 stouply úhrady 7x a v roce 2019 už přesáhly 83 miliony korun. Další desetinásobné zvýšení úhrad z dobývacího prostoru a tedy reálné zvýšení tohoto poplatku 70 krát oproti roku 2016 zcela jistě zlikviduje ekonomiku většiny našich členských firem a povede k ukončení jejich činnosti. Již dnes jsou těžaři nuceni dobývací prostory zmenšovat, nebo dokonce rušit, čímž se likviduje prostor pro budoucí těžbu domácích, obtížně nahraditelných surovin. Stanovení dobývacího prostoru je náročný územně plánovací proces, který je velmi dlouhý a tam, kde je dobývací prostor jednou zrušen, dochází k jeho trvalé likvidaci. Znepřístupnění surovin pod povrchem bude z faktického hlediska nenávratné,“ vysvětlil Fiala.

„Další nesystémové zvýšení úhrad za vydobyté nerosty, nad rámec dojednaného, je další skutečností, která výrazně poznamená ekonomiku těžebního průmyslu. Navrhované zvýšení všech úhrad v tomto kontextu se jeví jako pokračování „války proti uhlí“. Uhelná energetika, která je předmětem současného posuzování vládou jmenované Uhelné komise, by se přijetím navrhovaných PN dostala do situace, která ale není součástí informací, se kterými Uhelná komise pracuje. Její závěry by potom nebyly relevantní k aktuálnímu stavu. Postupné ukončení využívaní uhlí v energetice je procesem nezpochybnitelným, avšak s tím, že do termínu konce využívání uhlí musí uhelná energetika až do příchodu její náhrady spolehlivě a bezpečně fungovat. Nechtěnými obětmi této „uhelné války“ se mohou stát těžební společnosti především základních stavebních surovin, které jsou rovněž plátci úhrad za vydobyté nerosty a mnohé se již dnes pohybují na hraně rentability,“ upozornili zástupci zaměstnavatelského svazu a Těžební unie.