Beneš: Rozhodnutí Uhelné komise bude politické

Z rozhovoru Danielem Benešem se zdá, že nejzazší termín, o kterém vedení Uhelné komise pro uhelný exit uvažuje, je rok 2043. Za nejčasnější naopak považuje ro 2033. Foto: ČEZ

Primárním scénářem Uhelné komise je podle Daniela Beneše opuštění uhlí v roce 2038. Upozorňuje však, že stanovení tohoto termínu je politické rozhodnutí.

 „Vezmu-li v potaz stávající i budoucí vývoj primárně unijní legislativy ve zmiňovaných oblastech, rok 2038 považuji za reálný,“ říká v rozhovoru pro iUHLI.cz Daniel Beneš, 1. viceprezident svazu průmyslu a dopravy ČR. Naopak v otázce vytápění domácností odpovídá velmi nekonkrétně.

Jste spokojeni s kvalitou podkladů, které dostáváte pro jednání pracovních skupin i samotné Komise?

S kvalitou podkladů jsem obecně spokojen, snad jen s výjimkou, že na jednání 20. 11. jsme dostali materiály, které Pracovní skupina číslo 1 neodhlasovala, ale jedná se spíše o zlepšení procesního řízení v rámci pracovních skupin Uhelné komise.

Čtěte také:
Do poloviny století se bez fosilních paliv neobejdeme
Kvůli nedostatku materiálu budou zdražovat stavby

Po posledním zasedání UK se objevily informace, že podle ČEPS je možné provést uhelný exit už v roce 2033, jak požadují ekologisté. Do té doby však tento rok nikdo, kromě zelených, nezmiňoval jako reálný. Co k tomu vedlo?

Na jednání předsedů Uhelné komise s vedoucími pracovních skupin bylo dohodnuto, že bude primárně cíleno na scénář odklonu v roce 2038, nicméně že bude zpracován i scénář horizontu pět let před a po, tedy roku 2033 a 2043. Zhodnotit všechny varianty jak z hlediska technického, tak hlediska ekonomického má za úkol Pracovní skupina číslo 1, která své výstupy v tomto ohledu ještě nedodala.

Vy osobně považujete rok 2033 jako termín konce uhlí v energetice za reálný? Kolik tahle rychlost podle vás bude stát?

Jak jsem již uvedl, nejdříve je třeba zpracovat všechny analytické podklady, aby bylo možné se vyjádřit k preferované variantě. Primární je samozřejmě bezpečnost provozu české přenosové soustavy a energetická soběstačnost, kterou si Uhelná komise vytkla před závorku jako kritérium, na základě kterého je třeba o útlumu využívání uhlí ve spalovacích zdrojích rozhodnout.

Který rok je podle vás pro uhelný exit reálný?

Rozhodnutí Uhelné komise chápu jako rozhodnutí politické, politicky si zvolíme rok, do kdy chceme uhlí využívat ve spalovacích zdrojích. Nicméně samotný provoz uhelných zdrojů je vázán u každého provozovatele jeho ekonomickými parametry, rostoucí cenou povolenek, emisními limity BAT/BREF, taxonomií a tak dále. Vezmu-li v potaz stávající i budoucí vývoj primárně unijní legislativy ve zmiňovaných oblastech, rok 2038 považuji za reálný.

Co všechno se musí fyzicky vybudovat, aby mohlo Česko fungovat bez uhlí?

Určitě se bude masivně rozvíjet výrobní kapacita pro „zelenou” energii ve formě jaderné energie a obnovitelných zdrojů, budou se budovat úložiště energie a posilovat distribuční a přenosová soustava tak, aby zvládala velký podíl intermitentních zdrojů. V některých sektorech se do budoucna spoléhá na vodíkové technologie, přičemž na výrobu vodíku budeme potřebovat obrovské množství elektřiny.

Co bude s uhelnými kapacitami? Zůstanou v záloze a pro případy nepříznivého počasí, nebo se mají zbourat?

Bude na Uhelné komisi, aby zvážila zavedení kapacitních mechanismů po vzoru jiných států ve formě strategické rezervy na uhelné zdroje. Kapacitní mechanismy jiného druhu pro uhelné zdroje již nejsou podle unijního nařízení povoleny.

Čím budou topit domácnosti, především na vesnicích? Plynofikovaná jich je jen asi polovina.

Jaký bude dopad do tohoto sektoru, má v Uhelné komisi za úkol Pracovní skupina číslo 3, která má zhodnotit sociální a ekonomické dopady útlumu využití uhlí a má navázat na činnosti pracovní skupiny číslo 1.