Do poloviny století se bez fosilních paliv neobejdeme

Část odstavených fosilních zdrojů by podle Zdeňka Osnera měla zůstat v záloze pro případ výpadků obnovitelných zdrojů. Foto Zdeněk Osner

„Urychlování dekarbonizace pouze v Česku nemá globální smysl, protože naše emise jsou asi jen třetina promile těch světových,“ řekl v rozhovoru pro iUHLI.cz předseda představenstva Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu člen Uhelné komise Zdeněk Osner. Na to, aby Česko přestalo zcela používat fosilní paliva před rokem 2050, nemá podle něj republika peníze ani klimatické podmínky.

Jste spokojeni s kvalitou a včasností dodání podkladů, které dostáváte pro jednání pracovních skupin i samotné Komise?

Podklady jsou co do hloubky detailů zpracované kvalitně, ale na seznámení s nimi je někdy skutečně velmi málo času. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že se bavíme o konci technologie, z níž má ČR pořád téměř polovinu elektřiny. K interním záležitostem UK se nebudu vyjadřovat.

Čtěte také:
Konec uhlí v roce 2033 by byla nezodpovědnost
Kvůli nedostatku materiálu budou zdražovat stavby

Vy osobně považujete rok 2033, o kterém se nyní začalo více mluvit, jako termín konce uhlí v energetice za reálný? Kolik tahle rychlost podle vás bude stát?

Na otázky týkající se náhrady uhlí ve výrobě tepla a elektřiny, osudu uhelných kapacit a klimatického přínosu hledá nyní Uhelná Komise finální stanovisko. Jak jistě víte, je v současné době připomínkován materiál „Modelování možného útlumu uhlí“ z října tohoto roku, který variantně analyzuje čtyři scénáře, za podmínky soběstačnosti a bezpečnosti dodávek, autorem je ČEPS. Rok 2033 nepovažuji za reálný. Realitě se více přibližuje rok 2038 a i ten je svázán s řadou podmínek. Náklady se budou pohybovat v řádech stovek miliard a v tuto chvíli na ni, dle mého názoru, nelze odpovědět, dokud nebude vybrán jeden ze scénářů.

Jaký klimatický přínos, z pohledu snížení emisí CO2, by tento termín útlumu měl? Je to vyčíslené?

Politika EU cílí na termín 2050 a urychlování pouze v ČR nemá, vzhledem k tomu, že emise ČR jsou řádově jen třetina promile světových emisí, žádný globální přínos.

Čím uhlí ve výrobě elektřiny a tepla nahradíme? Co všechno se musí fyzicky vybudovat, aby mohlo Česko fungovat bez uhlí?

Zemním plynem. Minimálně do poloviny století je naprosto nepředstavitelné, aby Česko fungovalo zcela bez fosilních paliv – nemáme na to ekonomické zdroje ani klimatické podmínky.

Co bude s uhelnými kapacitami? Zůstanou v záloze a pro případy nepříznivého počasí, nebo se mají zbourat? 

Vybrané uhelné zdroje by měly být ve „studené rezervě”. Další v teplé rezervě pro případ výpadku obnovitelných zdrojů, které mají v elektroenergetice narůst až na 17 procent. Tato rezervní pohotovost by měla být finančně kompenzována.