Těžaři provedou zájemce po uzavřeném hnědouhelném lomu ČSA nedaleko Mostu virtuálně. Připravují aplikaci, kde bude 15 zastavení s informacemi a obrázky. Projekt Biosafari nahradí oblíbené exkurze Uhelného safari, které zaváděly turisty do aktivního povrchového lomu. Skončily kvůli ukončení těžby v letošním roce. Novináře s novým projektem seznámili zástupci skupiny Sev.en Česká energie.
Cílem je představit všechny zajímavosti lokality od historie dolování přes technické unikáty až po rekultivaci či přirozenou obnovu krajiny. Aktuálně se pracuje na webových stránkách a aplikaci, kde bude možné Biosafari projít. Dostupná bude v červenci příštího roku. Jednotlivá zastavení mají své partnery mimo energetickou skupinu, kteří mají k danému tématu blízko.
Zastavení, které přibližuje sanace a rekultivace lomu, vybaví informacemi samotní tvůrci projektu. „V celém území lomu ČSA bude nebo již bylo rekultivováno přes 4500 hektaru ploch,” uvedla mluvčí skupiny Gabriela Sáričková Benešová. V prostředí bývalého lomu rostou lesy, vznikly tu mokřady, jezírka a louky. „V rámci sanací jsme jen v lomu ČSA přesunuli zeminu o takovém objemu, že by Cheopsovu pyramidu v Gíze vyplnil více než čtyřikrát,” poznamenala mluvčí. Pracovníci rekultivací na každém hektaru vysadili průměrně 10 000 lesních sazenic. Vodní plocha, která vznikla při rekultivaci, je oblíbeným hnízdištěm ptáků.
Několik bodů je věnováno přirozené obnově krajiny po těžbě. Část území bude ponechána přirozenému vývoji bez zásahu člověka. Díky této ekologické obnově bude podle odborníků zachována unikátní pestrá krajina s množstvím rozmanitých druhů rostlin a živočichů. „Na mnoha příkladech od nás i ze světa lze doložit, že přirozená obnova, tedy spontánní sukcese, vede většinou k přírodně hodnotnějším porostům než tradiční rekultivace. To platí již nyní i pro lom ČSA,” uvedl Karel Prach z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Mezi zastaveními bude vyhlídka na lom. Partnerem tohoto bodu je Podkrušnohorské technické muzeum, které chystá materiál o historii těžby hnědého uhlí na Mostecku. „Těžba hnědého uhlí k našemu regionu patří, hornictví Krušnohoří i podhůří spoluutvářelo a je nedílnou a důležitou součástí naší historie. Je dobré si připomínat, jaké stopy hornictví v regionu zanechalo ve všech smyslech tohoto slova,” uvedl ředitel Podkrušnohorského technického muzea Zbyněk Jakš.
Svazek obcí v regionu Krušných hor představí uživatelům aplikace další zajímavá a turisticky atraktivní místa v okolí lomu a Horní Jiřetín projekt Domu přírody pod arboretem u Černic.