Doba čtení:1 m, 32 s
Polští vodohospodáři u českých soudů neúspěšně zpochybnili povolení pro těžbu uhlí v jednom z porubů dobývacího prostoru Louky u Karviné. Obávali se případných dopadů těžby na polské straně a vlivu na řeku Olši. Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost státního podniku Wody Polskie.
Ztotožnil se s rozhodnutím, podle kterého je vliv na hraniční řeku a území sousedního státu prakticky vyloučený, a proto polští vodohospodáři neměli ani postavení účastníků v řízení o povolení hornické činnosti. ČTK to zjistila z úřední desky NSS.
Hornickou činnost povolil v lednu 2023 obvodní báňský úřad. Týká se porubu 463 312 ve třetí kře dobývacího prostoru Louky. Porub je zhruba 1230 metrů pod povrchem a jeho obrys je minimálně 1,2 kilometru od polské hranice. Poláci se odvolali k Českému báňskému úřadu v Praze, který podnět odmítl, a poté podali neúspěšnou správní žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě.
Báňský úřad se podle krajského soudu dostatečně zabýval možnými dopady na polskou stranu hranice. Vyloučil je na základě posudků, například báňského a hydrogeologického. Poláci podle krajského soudu pouze obecně vyslovili obavu z negativních efektů těžby, aniž by doložili konkrétnější důvody.
NSS rozhodnutí potvrdil. „Stěžovatel (Wody Polskie) ve vztahu k nyní řešené hornické činnosti, a tedy k otázce své účasti v řízení o jejím povolení, neuvedl nic, co by závěry posudků a žalovaného (Český báňský úřad) vyvracelo či alespoň dostatečně relevantně zpochybňovalo,” stojí v rozsudku.
Dopady těžby na vodní hospodářství řeší Česko a Polsko dlouhodobě v opačném gardu v souvislosti s hnědouhelným dolem Turów, který leží při hranicích s Libereckým krajem. Poslední měření v okolí dolu ukázala, že díky těsnicí stěně u dolu stoupá podzemní voda směrem k České republice.