Doba čtení:1 m, 18 s
Polský prezident Andrzej Duda odmítá podpořit a ratifikovat změnu Kjótského protokolu. Ta by znamenala další omezování emisí oxidu uhličitého pro jeho zemi, která je ve svém energetickém sektoru závislá na výrobě elektřiny z uhlí. Jednalo by se o obrovský zásah do energetiky Polska, napsal server oEnergetice.cz.
„Zavázat Polskou republiku k mezinárodní dohodě, která v takové míře ovlivňuje ekonomiku a hospodářství celé země, vyžaduje podrobnou analýzu s vyhodnocením všech právních a ekonomických dopadů,“ uvedl Duda, jehož rozhodnutí přišlo přesně dva dny poté, co jeho spojenecká politická strana Právo a spravedlnost (PiS) vyhrála v parlamentních volbách.
PiS se snaží ochránit státní ztrátový uhelný byznys. V celém Polsku žije 38 milionů lidí, jejichž elektroenergetické potřeby jsou z téměř 90 procent kryty právě výrobou elektřiny z uhlí.
Čtěte také: Vydrží největší těžař uhlí v EU do jara?
Změna a zároveň rozšíření platnosti Kjótského protokolu by pro Polsko znamenalo další snižování emisí oxidu uhličitého. Polsko prý potřebuje více času na vyhodnocení všech dopadů zmíněné úmluvy. Pro dosažení klimatických cílů Kjótského protokolu je to výrazná překážka před Pařížskou klimatickou konferencí.
V souladu s Kjótským protokolem se Evropská unie vyslovila ke snížení emisí CO2 do roku 2020 o pětinu ve srovnání s rokem 1990. Kjótský protokol, který je jedinou právně závaznou světovou úmluvou týkající se emisí CO2, vypršel na konci roku 2012. Následně se členské země dohodly na jeho prodloužení až do roku 2020. Ne všechny státy ale smlouvu ratifikovaly.
Mohlo by vás zajímat:
Telička interpeloval Evropskou komisi kvůli uhlí