Doba čtení:1 m, 43 s
Před 30 lety, 30. června 1994, vyjel z podzemí ostravského Dolu Odra poslední vozík s uhlím a po 212 letech tak skončila těžba černého uhlí na území města Ostravy. Již v roce 1991 skončilo dobývání uhlí v Dole Jan Šverma, v roce 1992 se přestalo těžit v Dole Ostrava a v roce 1993 v Dole Heřmanice. V roce 1990, před začátkem útlumu těžby, pracovalo v těchto ostravských šachtách téměř 20.000 lidí.
Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století, významné byly například Staré hlučínské kamenouhelné doly v Petřkovicích. Rozmach těžby a dalšího průmyslu závislého na těžbě přišel ve 30. letech 19. století. Doly zpočátku patřily zejména arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému (1788 až 1831), který je odkázal olomouckému arcibiskupství. Od arcibiskupství koupil doly Salomon Rothschild, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843.
Těžba se od přelomu 18. a 19. století rozvíjela i na Karvinsku, kde hrál důležitou roli šlechtický rod Larisch-Mönnichů. Až do okupace v roce 1939 zůstaly severomoravské doly v soukromých rukou, za druhé světové války byla těžba podřízena potřebám německých okupantů.
OKD letos přijala skoro 100 lidí. Chce dvojnásobek
Po druhé světové válce, kdy bylo tehdejších šest těžařských společností ve Slezsku a na severní Moravě znárodněno a začleněno do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava, z nějž se později stal Kombinát OKD a pak státní podnik OKD. Na ten navázala současná těžební společnost OKD, která je v současnosti jediným producentem černého uhlí v České republice. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů a nyní firma těží již pouze v hlubinném dole ČSM s lokalitami Sever a Jih v karvinském revíru v jižní části Hornoslezské uhelné pánve.
V dole ČSM OKD plánuje ukončení těžby na přelomu let 2025 a 2026. Poté bude zhruba tři roky provádět technickou likvidaci dolu a připravuje se také na případné další podnikání v oblasti výroby uhelných směsí a zelené energie.