Podle generálního ředitele energetické společnosti ČEZ Daniela Beneše je největším rizikem případné akvizice hnědouhelných aktiv Vattenfallu v Německu odhadnout, jak dlouho budou v provozu. Řekl to v rozhovoru pro deník E15. Na možné problémy, které nového majitele lomů a elektráren čekají, upozornili i analytici, které server iUHLI.cz oslovil.
Podle Beneše by si ČEZ nákupem aktiv Vattenfallu pořídil zisk ve stovkách milionů eur za rok. „Samozřejmě bude velká diskuze, jestli nám ta akvizice zapadá do strategie. Já tvrdím, že ano,“ řekl deníku šéf ČEZ.
„Pokud se v Německu budou uhelné elektrárny zavírat, ty s nízkými emisemi a vysokou účinností přijdou na řadu až jako poslední. A má je Vattenfall,“ uvedl Beneš. O aktiva Vattenfallu má zájem také Energetický a průmyslový holding (EPH) a mezi zájemce se přihlásila i ekologická organizace Greenpeace, která chce ale doly zavřít. Vattenfall chce nalézt kupce do konce tohoto roku a prodej dokončit příští rok.
Čtěte také: Kellner & Křetínský: Těžký kalibr na Vattenfall
Z krátkodobého hlediska nákup německých aktiv od Vattenfallu smysl podle analytičky skupiny Roklen Lenky Dvořákové Švejdové určitě dává. Provoz hnědouhelných elektráren se zatím ekonomicky vyplatí i za současných podmínek nízkých cen elektřiny. „Vše je jen otázka ceny. Z dlouhodobého hlediska tyto elektrárny nemají budoucnost, to už Německo řeklo jasně, v tuto chvíli však ČEZ hledá aktiva, která mu pomohou podpořit klesající tržby,“ uvedla analytička.
Vše je jen otázka ceny
Podle energetického experta Jiřího Gavora je koupě aktiv Vanttenfallu sázkou na to, že při výhodné ceně bude návratnost investice dostatečně krátká, než se legislativní podmínky zhorší natolik, že v současnosti výdělečné hnědouhelné elektrárny budou muset být postupně utlumeny. „Jak se ale ukázalo například při investici EPH do britské černouhelné elektrárny Eggborough, ne vždy to musí vyjít,“ poznamenal Gavor.
Ještě více skeptický je analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. „Ano, za příhodných podmínek by to mohl být několikaletý velmi ziskový byznys, ale rizika resp. nejistota budoucího vývoje je extrémně vysoká. Na mysli mám především politická a legislativní rizika v Německu, nad rámec obecně již tam vysoké nejistoty týkající se směřování evropské energetiky,“ dodal Hatlapatka.
Akviziční cena by tak podle něj musela být skutečně velmi nízká, což zase snižuje pravděpodobnost ochoty za takovou cenu aktiva prodat. Podle dřívějších odhadů by mohl Vattenfall prodejem německých aktiv získat v přepočtu až 95 miliard korun. Podle Greenpeace je ale částka nadnesená a současná hodnota akvizice se pohybuje kolem 13,5 miliardy korun.
Mohlo by vás zajímat:
Greenpeace Vattenfall chtějí, peníze neřeší