Doba čtení:6 m, 15 s
Dnešní zásoby uhlí na lomu ČSA se vytěží do roku 2024. Pokud se o limitech rozhodne až v roce 2020, bude legislativní proces trvat minimálně pět let. Následně už Severní energetická nebude mít uhlí a bude těžit jen skrývku. Z trhu by tak vypadlo na několik let tři až pět milionů tun uhlí v závislosti na jeho výhřevnosti. V rozhovoru pro server iUHLI.cz to řekl specialista na báňskou legislativu Severní energetické Antonín Dymák.
Co by pro Severní energetickou znamenal návrh ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) odložit o pět let rozhodnutí o prolomení či zachování limitů těžby na lomu ČSA?
V každém případě před samotným povolením těžby probíhá legislativní proces. Ten má určitý časový horizont, říkáme minimálně pět let. Až po jeho ukončení se získá povolení k hornické činnosti. Dnešní zásoby se vytěží do roku 2024 až 2025. Jestli v roce 2020 získáme povolení k hornické činnosti, tak máme čtyři roky na to, abychom posunuli horní hranu lomu, posunuli skrývku a dostali se k novým tunám uhlí. Pokud někdo řekne, že není třeba rozhodnout dnes a stačí až v roce 2020, tak se celý proces posouvá a vzniká časové období, ve kterém lom nebude těžit uhlí. Dnešní zásoby se vytěží do roku 2024 až 2025, a jestli se v roce 2020 rozhodne, tak bude legislativní proces trvat asi pět let. Následně už nemáme uhlí, těžíme jenom skrývku. Najednou z trhu vypadne tři až pět milionů tun uhlí.
Kolik uhlí se tedy na ČSA vytěží?
Je důležité nevnímat Armádu (ČSA) pouze tak, že těží tři až čtyři miliony tun. Má totiž kvalitní uhlí, z trhu by vypadla velká výhřevnost. Vršany a ani ostatní hnědouhelné lomy nejsou schopny energeticky takovou výhřevnost nahradit, případně dodávat.
To vlastně vyplývá i ze studie Vupek Economy, která upozornila na to, že v případě zachování limitů na lomu ČSA může chybět tříděné uhlí a uhlí pro teplárny.
Četl jsem materiál ministerstva průmyslu a obchodu k teplárenství. Je v něm jasně napsané, že varianta prolomení na Bílině zajistí uhlí pro teplárny, ale s určitým rizikem. Stojí tam také, že se musí zvýšit účinnost, budou se muset dělat úspory. Pokud podmínky nebudou splněny, tak bude potřeba uhlí z ČSA. Podobně je to popsáno i ve Státní energetické koncepci, přesto se vláda nelogicky stále ubírá variantou energetické nejistoty.
Čtěte také:
Bílina letos, o lomu ČSA až v roce 2020
Odložení těžby na ČSA je špatné
Jaké jsou možnosti alternativních metod těžby na lomu ČSA, kolik uhlí se dá za rok vytěžit chodbicováním?
Chodbicováním je nyní povoleno 1,5 milionu tun uhlí. Ročně je to maximálně 300 tisíc tun uhlí.
Připravuje se Severní energetická na to, že vláda limity na ČSA zachová? Co by se pak s lomem stalo?
Postupně se bude ukončovat skrývka. Dva skrývkové velkostroje už jsou odstavené. Další dva budou postupně odstavovány v průběhu následujících tří let. Pak dojede uhlí a lom se začne rekultivovat a sanovat. Ukončí se čerpání, utěsní se uhelná sloj a bude probíhat rekultivace a napouštění jezera.
Zásoby uhlí by tak byly prakticky znehodnoceny?
Přístup k uhlí by byl výrazně omezen. Teoreticky by se muselo vyčerpat jezero, protože vím, že varianty těžit z opačné strany by byly technicky nereálné. Jsou tam velké příkryvné poměry. Jde se do velkých hloubek z nevhodného směru. Jestli tady už bude rekultivace, tak bude otázka, kam dávat výsypku? To by bylo zmařené.
Rekultivační práce by tedy byly jednodušší, pokud by se pokračovalo v těžbě podle plánů?
Samozřejmě. Rekultivace postupuje postupně za lomem. Zahlazuje hornickou činnost.
Uhlí má špatnou pověst kvůli tomu, že si dnes energie nikdo neváží.
Pokud by naopak vláda rozhodla o prolomení limitů na lomu ČSA a těžební firma by začala vyjednávat, co by se na šachtě ještě před povolením těžit za limity během těch pěti šesti let dělo?
V rámci postupu do ÚEL by se intenzivně zahájil legislativní proces pro získání povolení hornické činnosti.
Technicky tedy v mezidobí nejde dělat nic navíc?
Přesně tak. Do doby získání povolení hornické činnosti není další pokračování těžby za limity možné.
Pokud by se limity prolomily, jak by pak lom ČSA asi vypadal třeba v roce 2050? Kde by byla voda?
Bavíme se asi o roce 2070, zhruba do té doby by se mělo těžit. Výsypka by pokračovala, jezero by bylo posunuté směrem k silnici na Horní Jiřetín, když se jede k Dolu Centrum. Prostor dnešního lomu by byl zasypán do úrovně arboreta a jeho okolí.
Proč podle Vás ekologové stále upozorňují na to, že by těžba v případě prolomení limitů ohrozila chemičku?
Používají kouzelné slovo „jsou ohrožené“. Neříkají, že ke zrušení pracovních míst dojde. To jsou jen politické proklamace. Já říkám, že kvůli těžbě pracovní místa v chemičce rušena nejsou. Také nikdo nevíme, jak to bude v roce 2070 s ropou. Bude chemička ještě vůbec fungovat? V každém případě současná uvažovaná varianta pokračování těžby neovlivní provoz chemičky, naopak tímto můžeme garantovat dostatek PEZ (uhlí) pro energetiku chemičky.
Jakou má podle Vás uhlí pověst, jak ho lidé vnímají?
Uhlí má špatnou pověst kvůli tomu, že si dnes energie nikdo neváží. Všichni ji mají, je dostupná a proto nemá takovou hodnotu. Ale když moje babička měla deset metráků uhlí na zimu, tak pro ni uhlí bylo vzácnost a vážila si ho, protože věděla, že jinak jí bude zima. Dnes už je teplo pro každého samozřejmost, stejně jako elektřina. A to je zásadní problém společnosti.
Pomohl by „výchovný“ blackout, aby si lidé uvědomili, že elektřina není samozřejmost?
Každopádně, zažil jsem to několikrát na chalupě. V zimě najednou vypnuli proud, venku bylo minus 15 stupňů, plynový kotel přestal jít. Byli jsme bez vody, bez tepla, chalupa začala chladnout, byli jsme bez světla. Člověk se cítí ohrožený, protože to nemůže nijak ovlivnit. Nemůže nic vymyslet, všechny spotřebiče jsou vázány na někoho jiného než na vás. Lidé nemají informace, vůbec neví, kdy proud znovu spustí.
Uhlí je v současné době jediný dostupný a bezpečný zdroj tuzemské energie.
Pokud by Sobotkova vláda rozhodla o zachování limitů, kdy by těžba na lomu ČSA skončila?
Uhlí by skončilo v roce 2024. Jde ale o potenciál šachty, co se týče zaměstnanosti. Začnou se odstavovat jednotlivé technologické celky, další stovky lidí budou odcházet. To neznamená, že všichni zaměstnanci odejdou v roce 2024, bude to podstatně dřív.
Co si myslíte o tom, že studie Carbounion Bohemia, kterou vypracoval miliardář Petr Paukner, doporučuje vlastně to samé, co ministr Mládek?
To nebyla studie, spíš shrnutí, dle mého názoru s velkými nedostatky v oblasti řešení potřeb uhlí v dlouhodobém horizontu.
Jak vidíte budoucnost uhlí v Česku?
Uhlí každopádně jednou skončí, ale v současné době je to jediný dostupný a bezpečný zdroj tuzemské energie, který bychom měli využít. Jeho zastoupení na pokrytí celkových energetických potřeb ČR bude klesta bez ohledu na prolomení či neprolomení ÚEL. Jde tedy pouze o to, jak radikálně bude klesat a jak si ČR následně dokáže poradit s jeho nedostatkem. Je nutné si uvědomit, že uhlí je nejlevnějším a hlavně domácím zdrojem energií (tepla a elektřina). Jeho absence finančně zasáhne obyvatele ČR, např. ty, co teplo odebírají z uhelných tepláren. Položte těmto lidem otázku, zda souhlasí s poměrně radikálním zdražením tepla do svých domácností, nebo zda má stát v jejich zájmu využít své zdroje levné suroviny? Znovu opakuji, že lidé si myslí, že energie je samozřejmostí.
Mohlo by vás zajímat:
