Ruský plyn může Evropě odtéct do Číny

Ruský prezident Vladimir Putin možná smlouvu o výstavbě nového plynovodu se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem podepíše už na únorové zimní olympiádě v Číně. Kolář iUHLI

Moskva je před podpisem smlouvy s Pekingem o plynovodu Síla Sibiře 2. Podle analytiků zvýšení dodávek směr Čína zhorší vyjednávací pozici Evropy. A to jak v otázce objemu dodávek, tak i ceny, která se loni vyšplhala do rekordních výšin.

Česko chce zemní plyn využít jako přechodné palivo při odstavování uhlí v elektroenergetice i teplárenství. Tento plánovaný krok má řadu kritiků, kteří upozorňují, že vzhledem k únikům metanu jsou klimatické dopady zemního plynu srovnatelné s uhlí, navíc by se zvýšila energetická závislost země. Další ránu chystané výměně uhlí za plyn zasadil návrh Taxonomie Evropské komise, který odborníci hodnotí vzhledem k investicím do plynu jako nerealistický.

Zatím se ale příliš nemluvilo o možná nejzásadnějším problému, kterým je riziko, že plynu zkrátka nebude dost, případně bude velmi drahý.

Podle některých spekulací by mohl ruský prezident Vladimir Putin na únorové zimní olympiádě v Číně podepsat se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem smlouvu o výstavbě 2600 kilometrů dlouhého plynovodu Síla Sibiře 2. Ten by měl dopravovat surovinu z nalezišť na poloostrově Jamal směrem na jih přes Mongolsko do Číny, napsaly Lidové noviny.

Plyn opět prudce zdražuje. Kdo za to může?

Obavy z rostoucího vlivu Kremlu

Alexander Gabujev, předseda asijsko-pacifického programu Ruska v think tanku Carnegie Moscow Center, varuje v této souvislosti před rostoucí kontrolou Moskvy nad globálními dodávkami energie.

„Pokud bude projekt podepsán a plynovod dokončen, Rusko bude moci prodávat plyn ze stejných polí, která slouží Západu, a tato diverzifikace by poskytla další pákový efekt. Je to docela významný objem,“ citoval Gabujeva The Daily Telegraph.

Podobně mluví i další odborníci, včetně výkonného ředitele české Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora z poradenské společnosti ENA.

„Zvýšení dodávek plynu do Číny by v budoucnu mohlo znamenat oslabení pozice kontraktorů v Evropě, která je stále zásadním trhem pro Gazprom. Čína bude dál menší odběratel než Evropa, ale je třeba brát v potaz i to, že Rusko buduje kromě plynovodu i další terminály na zkapalněný zemní plyn, na jehož přepravu plynovod není potřeba,“ připomněl Gavor pro LN.

Dosud Rusové posílají plyn z nalezišť poblíž Bajkalského jezera do severovýchodní části Číny plynovodem Síla Sibiře 1 s roční kapacitou 38 miliard kubíků plynu. Pro představu – Evropská unie ročně spotřebuje kolem 500 miliard kubíků, z toho 150 až 180 miliard dodává Rusko.

Loni před Vánocemi ceny zemního plynu vylétly na burze až ke 180 eurům za megawatthodinu. Do výšin je hnala hlavně obava z nedostatku v zimě, přiživovaná i výpadkem v zásobování plynovodem Jamal.