Doba čtení:2 m, 0 s
Objednávky na tranzit plynu přes Česko spadly na nulu. To představuje velký problém pro firmu NET4GAS, kterou nedávno v ostře sledované a hojně kritizované transakci koupil stát. Situace podle všeho povede ke zvýšení poplatků pro spotřebitele.
Na začátku prázdnin proběhla pravidelná aukce, do které se měli hlásit zájemci o přepravu plynu přes české území v letech 2025 a 2026. Z webu správce sítě, firmy NET4GAS, lze ale nyní vyčíst, že se nepřihlásil vůbec nikdo. Výpadek chce podnik vynahradit vyššími platbami od těch, kteří mu zbyli jako jediní zákazníci – tedy od domácností a firem v Česku. K tomuto přehození došlo částečně už letos a NET4GAS usiluje o další posun tímto směrem příští rok. Rozhodnutí má v rukou Energetický regulační úřad (ERÚ), napsal server Seznam Zprávy.
Nákup prosadil Síkela
NET4GAS coby monopol dostává za své služby zaplaceno v rámci státní regulace, tedy podle toho, jaké náklady na fungování sítě a jaký nárok na zisk uhájí u ERÚ. Podnik spravuje čtyři tisíce kilometrů plynovodů a další infrastrukturu. V minulosti do jejího rozvoje masivně investoval na dluh, a to právě kvůli tranzitu. Bez něj je síť zbytečně předimenzovaná, ale stále je třeba ji držet v chodu – a teď se hraje o to, kolik peněz na její údržbu dál půjde.
V EU rychle ubývají řiditelné elektrárny
Podle tiskového mluvčího Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michala Keborta nyní probíhají jednání a cenové rozhodnutí se veřejnost dozví v listopadu. „Regulátor musí zabezpečit financování spolehlivého, bezpečného provozu soustav, plus peníze na investice, plus přiměřený zisk a podobně, to přímo říká zákon,“ řekl Blesku Kebort.
Nákup společnosti NET4GAS státem prosazoval ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Čelil přitom silné kritice s tím, že jde o nesmyslný a nehospodárný krok. Společnost je totiž zadlužená.
Ministerstvo se nyní brání. Podle mluvčího rezortu Vojtěcha Srnky si nechal stát před koupí NET4GAS vypracovat tři znalecké posudky od renomovaných mezinárodních institucí. Ty dle něj potvrdily ekonomickou výhodnost transakce pro stát.
„Do těchto posudků bylo započítáno i snížení tranzitu plynu, ke kterému došlo v návaznosti na ruskou agresi proti Ukrajině. Současný finanční vývoj společnosti nadále počítá s návratností investice přibližně 10 let, což je v případě strategických infrastrukturních aktiv naprosto běžné,“ uvedl pro Blesk Srnka s tím, že zveřejnění posudků by bylo porušením obchodního tajemství.