Sledujte 15. energetický kongres, den druhý

Ilustrační foto: Imagio.cz

Dnes druhým dnem pokračuje 15. energetický kongres, který se zaměří na transformaci energetiky. Vystoupí na něm několik desítek českých i zahraničních odborníků. Server iUHLI.cz vás bude o novinkách a zajímavostech z kongresu průběžně informovat.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v úvodu zmínil, že v programu kongresu by měla být také problematika černého uhlí v Polsku, která bude mít na Česko určitě vliv. V Polsku je totiž na 105.000 horníků.

Česká republika podle Mládka potřebuje různorodé zdroje. Právě diverzifikace zdrojů i dodavatelských tras se Česku v minulosti osvědčila, dodal. Jednou z priorit české vlády je plynovod Stork II.

„Máme připravenou státní energetickou koncepci (ASEK) i plán rozvoje jaderné energetiky,“ uvedl Mládek. Dodal, že ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) chce i řešení limitů těžby hnědého uhlí. Pokrok ve schválení koncepce blokuje právě debata o limitech, dodal Mládek s tím, že současná situace v Německu rozhodnutí neulehčuje. V Německu se totiž spaluje více černého a hnědého uhlí a nedaleko od hranic se přesídlují dvě vesnice.

Velvyslanec pro energetickou bezpečnost Vladimír Bartuška upozornil na pád cen ropy. Podle něj přestal platit faktor strachu, na kterém trh stál posledních 30 let. Od července ovládl Islámský stát část Iráku, Rusko válčí s Ukrajinou. Přihodilo se něco, co nemá ekonomické vysvětlení.

„Zažil jsem cenu ropy, která byla 11 dolarů za barel a zažil jsem cenu ropy za 150 dolarů za barel. USA byly závislé na dovozu ropy, dnes vyvážejí. Těží víc ropy než Saúdové a třetí Rusové,“ uvedl Jaroslav Pantůček, dříve se přepravou ropy zabýval. Problémem USA je podle něj zákaz vývozu ropy, exportovat se může totiž pouze produkt. Dnes je problém dostat ropu ven ze Spojených států.

Další diskusní panel se věnoval německé Energiewende. Jörg Jasper, expert skupiny pro ekonomiku energetiky EnBW Energie Baden-Württemberg poznamenal, že mnoho lidí si myslí, že Energiewende je bláznovství. „Ale většina Němců tomu věří. Je nezvratná, samozřejmě existují problémy. Energiewende má a bude mít důsledky. Debaty stále běží,“ uvedl Jasper. Dodal, že 80 procent Němců dnes podporuje růst obnovitelných zdrojů energie. Někteří jsou ale skeptičtí kvůli tomu, jak se Energiwende realizuje.

Ředitelka odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice MPO Lenka Kovačovská shrnula stále neschválenou státní energetickou koncepci (ASEK) – koridory, jádro, varianty, náhledy, obnovitelné zdroje, predikce, cíle. „Územně ekologické limity s dovolením přeskočím,“ poznamenala. Zásadní otázkou podle ní bude rozhodnutí o jádru.

Jan Osička z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity svůj příspěvek začal citátem Dany Drábové: „Buď se v Enegiewende mýlíme my, nebo Německo.“ Energiewende není experiment ani vrtoch, je to dlouhodobý koncept, který zde bude, míní Osička.

Ceny energie budou podle něj spíše nízké a silně volatilní. Zvýší se přitom tlak na propojení sítí. Upozornil na to, že ceny energií v ČR určují ceny německé. Osička poznamenal, že Česká republika není energetický ostrov. „Neumíme odlišit, co je státní a co je soukromé,“ podotkl. Česko podle něj buduje energetický skanzen z roku 1980.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová připomněla, že cílem Německa je maximalizovat podíl OZE jako domácího zdroje a tím posléze snížit svou závislost na dovozu fosilních paliv. „Zkusme si co nejrychleji připustit, že doba levné energie je definitivně za námi,“ míní Drábová. Dodala, že je třeba spolupracovat se sousedy v Evropě, tedy respektovat jejich volbu energetického mixu. Největší síla je ale v různorodosti a EU na to zapomíná, což je škoda.

Analytik J&T Michal Šnobr míní, že „nová energetika“ se zrodí z decentralizace výroby elektřiny. Se současnou generací politiků, úředníků a odborníků z éry „staré energetiky“, se zdá být státní energetická koncepce antikoncepcí k přicházejícím změnám energie. Chybou je podle něj to, že Česko sází na rozvoj jaderné energetiky. Energetika jasně ukazuje propojení s Německem a dominance Německa v regionu je zásadní. „Němci tuto myšlenku (Energiewende) nikdy neopustí. Ani nemůžu. Už zašli příliš daleko. My se budeme muset přizpůsobit,“ naznačil Šnobr.

Podle ředitele divize Obchod a strategie ČEZ Pavel Cyrani autoři Energiewende udělali dvě rozhodnutí, s nimiž Česko bojuje. Za prvé nepočkají na tradiční investiční cyklus a vše postaví celé znovu. Za druhé Němci vzdali to, že by o svém konceptu snažili přesvědčit celou EU.

Miroslav Šula z ČEPS dodal, že energetická politika Německa nyní Česko ohrožuje. Rozvoj zejména větrných elektráren je obrovský. Energetická soběstačnost je podle něj záruka bezpečnosti. Přenos elektřiny na dlouhé vzdálenosti je rizikem. Německé solární elektrárny problémem nejsou, větrné parky jsou ale soustředěny do jedné lokality a představují velký zdroj, poznamenal Šula.

Dnešní první panel se věnoval IV. regulačnímu období. Debatu poznamenala neúčast místopředsedy Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Jana Nehody. Diskutující se dotkli také stále neschválené státní energetické koncepce. Generální ředitel PRE Pavel Elis poznamenal, že i když stát koncepci schválí, tak se soukromý sektor řídí trhem. „Je to papír, který je dobrý na diskusi do novin,“ dodal.

Ředitel Teplárenského sdružení Martin Hájek poznamenal, že koncepcí se dosud nikdo neřídil. V nejbližší době ale začne platit nový zákon o hospodaření energií, což bude mít důsledky na mnoha stranách. Žádná lepší koncepce tedy nebude, nikdo ji dramaticky nekritizuje. „Globálně jí vyčítám jedinou věc, a tou je úroveň detailu. Je potřeba ji schválit. Energetika potřebuje nějaký základní směr,“ dodal Hájek s tím, že koncepce se stala rukojmím limitů těžby hnědého uhlí.