Doba čtení:2 m, 58 s
Ceny elektřiny budou vyšší maximálně o jednotky procent, pokusil se uklidnit veřejnost v reakci na návrh Energetického regulačního úřadu, podle nějž by se cena regulované složky elektřiny měla v příštím roce zvednout o sedmdesát procent, premiér Petr Fiala. Podle Jana Strouhala z Forbesu by však bylo lepší přiznat si nepříjemnou realitu.
Tvrdit, že ceny elektřiny v příštím roce vzrostou jen o pár procent, by se podle Strouhala politikům a političkám nemuselo vůbec vyplatit.
„Spíše nastal čas si přiznat nepříjemnou realitu, o které hlasy z trhu mluví už několik let a kterou nyní začínáme pociťovat na svých účtech. Doba levné elektřiny je za námi – přestože cena energií na burzách je nižší než před rokem. Koncová cena elektřiny i plynu, kterou vidíte na fakturách za energie, se totiž skládá ze dvou hlavních položek: kromě samotné neregulované (tržní) části, odvíjené od burzovní ceny elektřiny a plynu, ji tvoří i regulovaná část, která zahrnuje poplatky za distribuci. Zjednodušeně řečeno, v neregulované části vidíte, za kolik korun jste energie na trhu nakoupili, v regulované pak kolik vás stojí jejich „doručení“ elektrickým vedením nebo plynovody,“ napsal Strouhal.
Síkela tlačí na ERÚ: Snižte cenu regulované složky elektřiny
Z jedné třetiny stojí za nárůstem návrat poplatků za obnovitelné zdroje, které byly pro letošek odpuštěny. Zároveň stát přestane dotovat část regulované ceny a povinnost přenese na zákazníka.
Strouhal ale upozornil, že zásadní a dlouhodobou věcí je ale i probíhající změna evropské i české energetiky. Odklání se od uhlí a na druhou stranu se prosazují decentralizované obnovitelné zdroje (OZE), což přináší nové nároky na distribuční soustavu. A do té musíme investovat, jinak hrozí blackouty.
„Soustava je postavená na toky z nejvyšších napěťových hladin směrem dolů, ale musí se připravit i na toky z nejnižších hladin nahoru. A právě tohle si bude vyžadovat ohromné investice v řádu stovek miliard korun,“ připravoval veřejnost na realitu už v únoru šéf ERÚ v rozhovoru pro Forbes.
Budinský: Němci a Poláci uhlí pálit můžou. Proč nemůže Česko?
Avizované zvýšení je zjednodušeně cenou za klimatickou změnu a Green Deal. Jeho derivátem jsou emisní povolenky, které prodražují elektřinu vyrobenou z fosilních zdrojů. Zároveň příjem z těchto povolenek je využíván ve formách dotací na modernizaci zdrojů směrem k zelené energetice – peníze tečou právě do rozvoje větrných a fotovoltaických elektráren.
„Abychom na ně připravili distribuční síť, provozovatelé musí finance nejdříve vybrat od zákazníků, tedy domácností a firem. Uklidňující prohlášení premiéra Petra Fialy, že účty na elektřinu se v příštím roce zvednou „jen“ o jednotky procent, je proto značně rizikové a nemusí se vůbec setkat s realitou,“ varoval Strouhal s tím, že vláda věří v pokles ceny silové elektřiny, na kterou ale nemá žádný vliv.
„Vyjádření premiéra i koaličních partnerů je tedy pouhou sázkou na pokles nebo na udržení stabilních cen energií na burze. A je ironické, že podobně se svou Bohemia Energy sázel její majitel Jiří Písařík. Jak rychle po růstu cen na burzách jeho příběh skončil, si živě pamatujeme. Politici a političky by tak spíše měli veřejnost připravovat na dnešní realitu a začít jim vysvětlovat, jak to na energetickém trhu chodí a co Česko v energetice v budoucích dekádách opravdu čeká. Čerstvě promarnili jednu z příležitostí, kdy mohli s vysvětlováním konečně začít. Místo toho pokračují v maskování a přikrašlování nevyhnutelné reality. Jak dlouho tuto hru ještě sami dokážou hrát?,“ uzavřel Strouhal.