Jestliže se vypnou uhelné elektrárny, tak v tu chvíli v ČR bude chybět něco mezi čtyřmi až pěti tisíci megawatt (MW) řiditelných zdrojů. To znamená takových, které vyrábějí přesně v době, kdy potřebujete. Což nejsou obnovitelné zdroje, které vyrábějí jen, když to zrovna podmínky dovolují. Jediné, co nám krátkodobě umožní nahradit uhlí, jsou plynové elektrárny. V rozhovoru pro ČRo Plus to řekl šéf ČEZ Daniel Beneš.
Ten současně upozorňuje, že aby se daly postavit dostatečně rychle, bylo by třeba zjednodušit všechny povolovací procesy, což ale vyžaduje řadu legislativních úprav.
„A druhá věc, která stojí za úvahu, je, že by se měly nastavit i určité stimuly, aby se to vyplatilo. Hovoří se o kapacitních platbách pro tyto plynové elektrárny, což je něco, co EU už má. Pokud se nepletu jsou zavedeny v osmi zemích, takových jako je třeba Francie, Německo, Itálie, Belgie. To znamená, že EU je na to celkem zvyklá. A myslím si, že něco takového, abychom zajistili soběstačnost a vyrovnanou bilanci, měli zavést i u nás,“ řekl Beneš.
Uvedl, že ČEZ má šest projektů teplárenských, které by měly vést k tomu, že bude postaveno 1400 MW nových plynových teplárenských zdrojů mezi rokem 2026 až 2029. „Začneme v Dětmarovicích, v Prunéřově, Mělníce, Trmicích. Prostě je to celá řada projektů, na kterých se pracuje. A pak máme ještě dalších 1600 MW připravovaných projektů v Počeradech a Ledvicích, které by měly vzniknout mezi roky 2031 až 2033. Když se povolovací procesy zkrátí, jak jsem říkal, tak by se to mohlo o rok dva zrychlit,“ popsal plány Beneš.
Síkela tlačí na ERÚ: Snižte cenu regulované složky elektřiny
Zároveň upozornil, že pokud chce ČR stavět nové plynové zdroje, tak to bude znamenat nárůst spotřeby plynu. „Jestliže před krizí, než se začalo šetřit, tak spotřeba v ČR byla mezi 8,5 až 9 miliardami kubíků a teď klesla někam k sedmi a mohla by jít až k šesti, tak pokud postavíme tyto plynové elektrárny, tak zase naroste k devíti,“ uvedl šéf ČEZ, který vidí větší riziko při zajištění terminálu a transportních tras, než samotného plynu.
„Díváme se na možnosti, jako je Stade, Mukran, Wilhemshafen, to jsou německé projekty. V Polsku jsou další dva. V brzké době bychom tedy rádi došli k dlouhodobému kontraktu od roku 2027 a dál na celou dobu, na kterou bychom potřebovali mít tuto kapacitu zajištěnou,“ řekl Beneš.
Ten zároveň čeká na aktualizaci Státní energetické koncepce. Vláda slíbila, že dokument předloží do konce roku. „Ministerstvo průmyslu a obchodu na tom intenzivně pracuje a dá se předpokládat, že v tomto dokumentu budou jako gros českého energetického mixu kolem roku 2050 obnovitelné zdroje a jaderné zdroje. Takže jsem přesvědčený, že v té koncepci by mělo být napsáno něco takového, že v ČR vznikne do roku 2050 nějakých osm tisíc MW jaderných zdrojů. Pro představu, pokud by se mělo postavit takové množství jaderných zdrojů, tak to jsou například čtyři velké tlakovodní reaktory,“ řekl Beneš s tím, že jestli to je, nebo není reálné, to je druhá věc.
„Nicméně říkám, že v roce 2050 bude potřeba tolik výrobních zdrojů, abychom měli vyrovnanou bilanci. Protože dalším fenoménem je elektrifikace celého hospodářství a dopravy, takže bude potřeba víc elektřiny. Jestliže dnes je v ČR spotřeba kolem 60 TWh a výroba zhruba kolem 70, tak v roce 2050 spotřeba bude 90 TWh,“ uvedl šéf největší tuzemské energetické firmy.