Doba čtení:4 m, 25 s
Generální ředitel ČEZ přiznal, že cena emisní povolenky za dva roky uzavře české uhelné elektrárny. Odpovědnost za to mají tři poslední vlády, říká Vladimír Budinský, šéf Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu.
Včera generální ředitel ČEZ Daniel Beneš potvrdil varování šéfa společnosti Sev.en Pavla Tykače, že od roku 2025 se nevyplatí produkovat elektřinu z uhlí. Takže se tyto zdroje, které Česku zajišťují 40 procent elektřiny, budou zavírat. Akcionáři a regule Evropské unie nedovolí jinak. V bleskovém rozhovoru pro iUHLI.cz na to reagoval Vladimír Budinský, prezident Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu, senior vice-prezident uhelného sdružení EUROCOAL a místopředseda skupiny expertů Evropské hospodářské komise OSN. V jeho případě výčet funkcí garantuje jasné a stručné názory, nikoli politické proklamace bez obsahu.
Daniel Beneš konstatoval (zde), že kvůli rostoucí ceně emisních povolenek se může uhlí přestat vyplácet v roce 2025. To samé už na jaře řekl Pavel Tykač (zde). Z uhlí však má Česko 40 procent elektřiny. Za dva roky tolik náhradních stabilních plynových zdrojů nepostavíme ani náhodou. Můžeme se spolehnout na dovoz, o kterém mluví ministr průmysl Jozef Síkela?
Oba pánové, kteří řídí energetické firmy (členy ZSDNP) mají pravdu. Z uhlí bylo v roce 2022 v ČR 42 procent elektřiny a řádově 55 procent tepla. V krátkodobém horizontu 15 let je vzhledem k délce trvání přípravy, výstavby a uvádění do plného provozu nových spolehlivých zdrojů současný domácí zdroj flexibilní spolehlivé a energeticky bezpečné energie (uhlí) pro ČR nenahraditelný.
Na dovoz elektřiny se spolehnout opravdu nemůžeme, dle analýzy ČEPS nebude ani odkud a kudy elektřinu dovážet (MAF CZ 22, zde).
ZSDNP považuje nápad dovážet až 20 TWh v roce 2040 za ekonomickou sebevraždu České republiky, proto jsme dali negativní stanovisko k NKEP 2030, který tuto představu bez alternativy obsahuje.
Světlík: EU rozhoduje jako Caligula
Má Česko ještě jinou možnost, bez udržení provozu uhelných elektráren?
Vláda České republiky bude řešit, až konečně pochopí, jak je to naléhavé, životaschopnost uhelné energetiky velmi pozdě. V minulých letech vlády propásly možnost projednat v EU a nechat si tam schválit princip kapacitních plateb, které by existenci uhelné energetiky prodloužily, jako to má Polsko do roku 2049 a Německo do roku 2038.
Podle názoru ZSDNP nemá vláda jinou možnost než hledat nějakou v EU legální náhradu za kapacitní platby a vytvořit formu podpory uhelné energetiky, aby do spuštění provozu budoucích náhradních zdrojů fungovala elektro-energetika, jejímž pilířem jsou nyní jádro a uhlí.
Diskuse by se měla vést o tom, zda není levnější prodloužit fungování stávajících uhelných elektráren a postavit urychleně proudovým procesem výstavby všechny nové jaderné zdroje spíše, než budovat jadernou energetiku pozvolna a k tomu jen na pár let stavět funkční přechodné drahé plynové metanové zdroje, které budou muset být před dosažením návratnosti investic znovu nákladně rekonstruovány na zcela bez-emisní zdroje na bázi syntetických paliv, ať to bude vodík, metanol, či jiné zcela bez-emisní syntetické palivo. Takovou nejistou investici by žádný odpovědný investor bez 100% státní garance po zkušenostech neriskoval.
Farkač: Jádro a OZE nezvládnou regulovat výkyvy v síti
Může stát udržet české uhelné elektrárny v provozu? Co by to mohlo znamenat finančně a co politicky?
Když to může udělat Polsko a Německo, proč by to nemohla udělat ČR?
Uhlí máme v rámci těžebních limitů bezpečně do termínu EU Green Dealu 2050. Elektrárny spolehlivě fungují a byly v minulých letech nákladně modernizovány s horizontem 40 let fungování. Jediným problémem je drahá EU emisní povolenka, která je příjmem českého státu. Pokud by byla drahá povolenka „zastropována“ na rozumné výši, pak může uhelná energetika fungovat až do spuštění své náhrady. Tak to má dokonce vláda uvedeno ve svém programovém prohlášení. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody…
Které vlády za tento zoufalý stav mají odpovědnost?
Primárně všechny tři poslední vlády (zde) v různém stupni a míře odpovědnosti. Státní energetická koncepce z roku 2015 předpokládala rozvoj jaderné energetiky, jako náhrady za uhlí, ke kterému nedošlo. Promarnilo se zde osm let.
Nyní je třeba urychlit výstavbu všech nových jaderných zdrojů a stavět je obdobně rychle a efektivně jako se proudovou metodou výstavby stavěly Dukovany v osmdesátých letech, kdy se podařilo spustit i dva bloky v jednom jediném roce.
Je nutné jednat s Německem o posílení přenosové soustavy na cestě do ČR, kde je na německé straně „úzké hrdlo“. Jen tak budeme schopni využít výhody přebytků elektřiny z německých občasných zdrojů (OZE), když bude foukat a svítit. U nás tak dobré podmínky nejsou.
K tomu budou jako doplněk občasných zdrojů potřebné flexibilní zdroje, kde v přechodové etapě může fungovat jako flexibilní (tedy řiditelný) zdroj i uhlí a později to budou na místech uhelných elektráren nově postavené flexibilní zdroje na nějaké syntetické zcela bez-emisní palivo. Tyto flexibilní zdroje budou fungovat ve chvíli, kdy občasné zdroje nefungují, budou tedy fungovat také občas a tedy ne zcela ekonomicky. I pro ně budou potřebné kapacitní mechanismy.
I potom vidíme prostor v Evropě pro uhelné elektrárny jako bezpečnostní rezervu, protože uhlí bude potřebné nadále jako zdroj uhlíku a dalších chemických prvků pro průmysl a navíc uhlí lze dobře skladovat a může posloužit jako opravdová garance spolehlivosti a energetické bezpečnosti.
Průmysl nemůže být 100procentně bezemisní.