Doba čtení:1 m, 58 s
Rok 2022 v energetice byl podle podnikatelských a energetických svazů pod vlivem války na Ukrajině, která ukázala závislost ČR na dodávkách energetických surovin z Ruska. Jedním z hlavních důsledků krize byl skokový růst cen energií, což podle svazů zbrzdilo i další hospodářský rozvoj. Rok 2023 bude hlavně ve znamení bezpečnosti dodávek komodit, vyplývá z komentářů svazů a komor v anketě ČTK.
Letošní rok podle Hospodářské komory ukázal po začátku ruské invaze na Ukrajinu značnou závislost EU na Rusku a jeho zemním plynu. „Podnikatelé proto byli vystaveni vysokým cenám energií a museli se ve větší míře začít zabývat také úsporami a vlastní výrobou energie primárně z obnovitelných zdrojů,“ řekla tajemnice Energetické sekce komory Lenka Janáková.
Rok 2022 vnímá jako rok tvrdého vyjednávání o zastropování cen energií, zabezpečení plynu, v kombinaci s pokračování vyjednávání o unijním programu Fit for 55. V příštím roce je podle komory klíčovým úkolem zajištění stability dodávek plynu a naplnění zásobníků po zimním období. Komora se dál připravuje na dokončení balíčku Fit for 55, aktualizaci Vnitrostátního plánu ČR v energetice a klimatu a chce diskutovat i aktualizaci Státní energetické koncepce. „Klidný rok 2023 se z pohledu energetiky bohužel opět čekat nedá,“ dodala Janáková.
Oceláři: Revize povolenek přinese kruté dopady
Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR byl letošní rok ve znamení nejistot kvůli bezpečnosti dodávek a stability energií. Skokově rostoucí ceny plynu, elektřiny i tepla byly podle svazu brzdou ekonomického růstu. „Jsme proto rádi, že se nakonec po mnoha jednáních podařilo prosadit některá opatření, včetně například zastropování či pomoci pro velké firmy v příštím roce,“ řekl za svaz Bohuslav Čížek. Do dalšího roku zdůraznil nutnost zajištění bezpečnosti dodávek energií a jejich konkurenceschopné ceny.
Podle Svazu moderní energetiky byl uplynulý rok silně spojený s restartem české fotovoltaiky. „Růst cen energie a zájem o energetickou nezávislost vedl k více než 50.000 žádostem o finanční podporu z Nové zelené úsporám na malé střešní solární elektrárny a chystá se víc než 600 megawattů solárních elektráren na zemi,“ uvedl programový ředitel svazu Martin Sedlák. K dalšímu rozvoji moderní energetiky v Česku by podle něj měla pomoci i novela energetického zákona, která zařazuje obnovitelné zdroje mezi řešení ve veřejném zájmu.