Doba čtení:1 m, 30 s
V Afghánistánu se podle odhadů nachází lithium v hodnotě nejméně 1 bilionu dolarů. Foto: wikipedia.org

Čína využila odchodu amerických vojsk a snaží se zaujmout silnou pozici v Afghánistánu. Už se jí povedlo uzavřít s vládou Tálibánu smlouvu o těžbě ropy z povodí řeky Amu Darja. Peking si ale brousí zuby i na těžbu lithia. První nabídky už byly předloženy, ale Tálibán zatím vyčkává.

Americká vláda během svého dvacetiletého pobytu v Afghánistánu uvedla, že v zemi se podle odhadů nachází lithium v hodnotě nejméně 1 bilionu dolarů, které by mohlo pomoci vytáhnout zemi z ekonomické šlamastyky. Těžit by jej chtěla právě Čína, napsal server nationalheraldindia.com.

Podle deníku Kabul Now vyjádřila čínská společnost Gochin v dubnu letošního roku ochotu investovat do afghánských ložisek lithia 10 miliard dolarů. Taková investice by údajně mohla vytvořit 120 000 přímých a milion nepřímých pracovních míst v zemi.

Vytvoří Jižní Amerika lithiový OPEC?

Tálibánská vláda však s podepsáním kontraktů na lithium Číně váhá.  „Nespěcháme s kontraktem na lithium, nebudeme v tomto ohledu podnikat ukvapené kroky a opatření. Nejsme povinni dát tuto zakázku pouze Číně,“ uvedl mluvčí ministerstva dolů a ropy Hamajún Afghán.

Tisková agentura ANI v polovině července informovala, že představitelé společnosti Fan China Afghan Mining Processing and Trading Co. oznámili investice ve výši 350 milionů dolarů do různých odvětví v Afghánistánu, od stavebnictví přes zdravotnictví až po energetiku. Přítomnost čínských podnikatelů je v Kábulu tak výrazná, že v afghánském hlavním městě vyrostla čínská čtvrť.

Situaci však komplikuje nestabilní bezpečnostní situace v zemi a neustálá hrozba teroristických útoků. Velkolepé plány Číny na těžbu lithia byly již jednou zmařeny za Hamída Karzáího, když obě vlády podepsaly v roce 2008 dohodu o těžbě. Nemohla být realizována z různých důvodů, včetně přítomnosti teroristických skupin.