Doba čtení:2 m, 42 s
Některé obce se obávají zmaření rekultivační činnosti a odpadu v podobě panelů, které po dvaceti až třiceti letech v krajině zůstanou. Ilustrační foto: Sev.en Energy

V Ústeckém kraji by na místech po těžbě uhlí mohly stát fotovoltaické elektrárny. Na některých plochách je nyní zeleň nebo se obdělávají. K pořízení aktualizace územního plánu Ústeckého kraje, která se týká vymezení ploch pro fotovoltaické elektrárny (FVE) v asanačních územích, se může veřejnost vyjádřit do 22. února.

Aktualizaci navrhlo ministerstvo průmyslu a obchodu s odůvodněním, že rozvoj FVE je významným veřejným zájmem na zajištění energetické soběstačnosti ČR. V návrhu je 14 ploch se třemi koridory pro vedení, které zajistí vyvedení výkonu z elektráren. Podmínkou je, že maximální výměra bloku bude 80 hektarů, mezi panely musí být dvacetimetrový rozestup a nesmí se kácet kvůli tomu, aby stromy nezastiňovaly panely, zachovat se musí vodní plochy, toky a tůně.

Znáte odpověď na tyto tři otázky?

Zpracovatelé aktualizace na veřejném projednání návrhu na krajském úřadě uvedli, že rekultivovaná krajina bude narušena, ale nadále bude plnit hlavní funkci, kterou je rekreační a turistické využití. Důležitou podmínkou je zajištění prostupnosti pro člověka a zvířata.

Některé obce se obávají zmaření rekultivační činnosti a odpadu v podobě panelů, které po dvaceti až třiceti letech v krajině zůstanou. „My v zásadě nejsme proti fotovoltaice, rozumíme, že jsou nějaké potřeby, které je nutné naplnit, ale nelíbí se nám, že se celá lokalita lomů má zaplnit fotovoltaikou,“ řekl ČTK a Českému rozhlasu starosta obce Vrskmaň na Chomutovsku Václav Hora (Pro Vrskmaň a Zaječice). Vedle projektů, které návrh aktualizace zahrnuje, existují ještě další. „Bude to za našimi humny ve velkém, což se nám samozřejmě nelíbí. Nehledě na to, že se z tohoto kraje zase bude vyvážet elektřina a my z toho nic mít nebudeme,“ uvedl s tím, že obec podá námitku k návrhu.

Síkelovo ministerstvo v energetice nebezpečně tápe

Přeměna krajiny zničené těžbou uhlí trvá zhruba dvacet let. „Nejprve přišla strana a vláda a začala těžba, nikdo se nás na nic neptal, pak přišly rekultivace, které se nám vcelku líbily, občané počítali s tím, že místa budou moci využívat k návštěvám. Podle návrhu tam zůstanou jen koridory, kterými se bude procházet,“ řekl Hora. „Pro nás je důležitá vegetace, v krajině chybí voda, chtěli bychom, aby se to zatopilo, jak bylo v plánu. V daném místě je neskutečné sucho a prašno. Rozumíme, že nějaké fotovoltaické elektrárny být musí, ale toto je obrovský rozsah, kterým to nekončí,“ uvedla zastupitelka Strupčic na Chomutovsku Michaela Švecová. „Obrovské obavy máme všichni z toho, jak proběhne likvidace panelů, až přestanou být účinné,“ dodala.

Elektřinu vyrobenou ve FVE by mohly využívat obce nebo investoři a zbytek se bude posílat podle Jana Harnycha z ČEZ do sítě. „Lidé mají obavu z toho, že plánované rekultivace tato činnost naruší, nicméně v dokumentaci je to řešené, plánované výstavby FVE nesmí být v nesouladu s turistickým využitím,“ řekl.

Průzkum: Lidé odmítají platit za transformaci energetiky

Obce mohou podávat námitky k aktualizaci a veřejnost připomínky do sedmi dnů. Pak je bude vypořádávat krajský úřad. Lukáš Morche z krajského úřadu předpokládá, že zastupitelé by se mohli o této aktualizaci územního plánu rozhodovat na přelomu roku 2024 a 2025.