Stát má mít v energetice silnou regulaci, a ta v Česku je. Kdyby mi šiblo v hlavě a chtěl jsem vydat pokyn naše elektrárny vypnout, v principu se dopouštím trestného činu. To, že jste vlastník elektrárny, ještě neznamená, že ji můžete vypnout, kdy se vám zachce, řekl v rozhovoru pro Czech Crunch majitel Sev.en Energy Pavel Tykač.
Ten současně potvrdil, že Sev.en Energy už nestojí na české uhelné energetice. „Mimořádně se nám daří ve Spojených státech, kde jsme se pustili do byznysu s metalurgickým uhlím. To neslouží k energetice, ale třeba k výrobě oceli. Společnost Blackhawk Mining jsme kupovali ve chvíli, kdy jedna tuna metalurgického uhlí stála kolem 100 dolarů. Dnes stojí přes 400 dolarů, takže jsme jako slepí k houslím přišli k obrovskému zhodnocení, z toho máme velkou radost. Velmi dobře nám funguje také britský Intergen, kde jednu část představují australské uhelné elektrárny. V Austrálii se s jistým zpožděním děje to, co se dělo v Evropě – stoupající cena plynu táhne nahoru cenu elektřiny, tudíž jsou naše profity pěkné. Mimořádný rok má za sebou i Velká Británie, kde máme několik plynových elektráren. Jelikož příliš nefoukalo, zima tam byla místy hodně napínavá,“ popsal Tykač.
Peníze skupině vydělávají i česká aktiva, do nich však podle Tykače zároveň proudí velké investice hlavně na ekologizaci. „Spoustu peněz jsme poslali do pěti kotlů v Počeradech, do kterých ČEZ už řadu let neinvestoval, a bylo jasné, že nám elektrárnu buď prodá, nebo ji zavře. Oprava každého kotle bude stát hodně nad miliardu. Investovali jsme také do Chvaletic, několik miliard jsme dali do ekologických investic – máme skoro všude nové nebo vyměněné filtry s lepší účinností. V podstatě vše, co jsme v Česku za poslední roky vydělali, jsme zase otočili do investic,“ uvedl miliardář, podle nějž současná situace ukazuje, že by měl stát mít kontrolu nad strategickými odvětvími.
„Jednoduše můžeme říct, že stát by měl mít kontrolu nad základní infrastrukturou, tedy nad dálnicemi, rozvodnými sítěmi, vodárnami, elektrárnami. Lze je provozovat i soukromě, stačí, když má stát dobře nastavené regulační mechanismy, a myslím, že Česko je celkem dobře nastavené má. Na druhou stranu já nejsem žádným velkým nepřítelem toho, že si stát svou klíčovou infrastrukturu chce držet. Silný názor mám hlavně na to, že by měl mít stát v energetice silnou regulaci, a ta v Česku je. Kdyby mi šiblo v hlavě a chtěl jsem vydat pokyn naše elektrárny vypnout, v principu se dopouštím trestného činu. To, že jste vlastník elektrárny, ještě neznamená, že ji můžete vypnout, kdy se vám zachce,“ vysvětlil Pavel Tykač, který zároveň přiznal, že k českým aktivům má mnohem silnější vztah, než k zahraničním.
„Zatímco většinu našich britských nebo australských elektráren jsem ani neviděl, ve všech českých dolech i elektrárnách jsem byl hodněkrát. Znám jejich vedení a mám k řadě lidí osobní vztah. Zároveň jsme si vědomi zodpovědnosti, že bez nás by se v Česku elektřina zejména v zimě v dostatečném množství nedala vyrobit,“ vysvětlil s tím, že uhelné elektrárny se dají odstavit pouze ve chvíli, kdy za ně bude náhrada, a v tuto chvíli fyzikálně žádná náhrada není a ani se žádná nestaví.
Chceme nové technologie
Tykačova skupina podle svého majitele hledá cesty jak provozovat moderní zdroje. „Máme v severních Čechách pozemky po těžbě, které by bylo fajn smysluplně využít třeba na solární parky, ale bez pomoci ze strany státu nebo EU obnovitelné projekty nedávají ekonomický smysl. V hodinách, kdy svítí, bude svítit nejen nám, ale všem. Solárů bude navíc tolik, že si budou velmi konkurovat a cenu si navzájem srazí. Zároveň ale bude velmi rozkmitaná, protože nesvítí pořád. Pak může nastat situace, že nesvítí, nefouká, ale je velký odběr. To se nedávno stalo ve Francii, kde najednou stála elektřina tři tisíce eur za megawatthodinu, a tak se začal regulovat odběr průmyslu, protože jí nebylo dost pro všechny,“ vysvětlil realitu Tykač, který současně upozornil na fakt, že bez levné a dostupné energie neexistuje rozvoj společnosti.