Vláda o dani z neočekávaného zisku rozhodne do 10. září

O možném zavedení daně z neočekávaného zisku by se mělo rozhodnout do 10. září, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v České televizi (ČT). Příjmy z daně, která by se mohla týkat bank nebo energetických firem, by mohl jít třeba na kompenzace vysokých cen energií, dodal.

„Nejpozději 10. září by mělo být politické rozhodnutí, jestli se zavede, nebo ne a v jakých parametrech,“ řekl Stanjura k dani z neočekávaného zisku. Vláda o ní podle ministra vede vážnou debatu. Mimořádné příjmy z ní by měly sloužit k mimořádným výdajům, ne k zalepení díry v rozpočtu, řekl. „Například si umím představit, kdybychom takovou daň zavedli, že se z toho budou platit kompenzace za vysoké ceny energií v příštím rozpočtu v roce 2023,“ podotkl.

Úvahy o mimořádném zdanění se týkají bank a části energetického sektoru. Stanjura poukázal na zisky bank plynoucí z rostoucích úrokových sazeb, energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Ministr očekává debatu mimo jiné s Českou bankovní asociací.

Síkela: Úsporný tarif bude letos i na plyn

Odborníci návrh na zavedení daně kritizují

Již samotné úvahy o zavedení daně vedly k propadu ceny akcií polostátní energetické firmy ČEZ na pražské burze. Ta v pondělí zareagovala prudkým poklesem o sedm procent na cenu 1 016 Kč za kus, napsal server seznamzpravy.cz.

„Za pondělním propadem akcií ČEZ stojí nepochybně vyjádření zástupců vlády v čele s premiérem Fialou. Pro investory je to samozřejmě negativní zpráva, protože zavedená daň by zároveň negativně ovlivnila hospodaření ČEZu, investorům tak připadne menší zisk,“ uvedla pro SZ Byznys Anna Píchová, analytička společnosti Cyrrus.

Případné zavedení daně pro energetické firmy či zvýšení úhrad z těžby nerostů, které navrhli Piráti, se dočkalo tvrdé kritiky odborníků i Ministerstva průmyslu a obchodu.

Ministr je pro povolení frakování v Německu

„Mohu Vás ubezpečit, že zmíněný návrh by musel být předmětem rozhodnutí celé vlády a že Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor dané problematiky zaujalo k předmětnému návrhu odmítavé stanovisko,“ napsal premiér Petr Fiala v odpovědi na dopis, v němž se proti návrhům Pirátů ostře vymezil Zaměstnavatelský svaz důlního a naftového průmyslu (ZSDNP).

„Zvýšení úhrad za vydobytý nerost spolu s dodatečným zdaněním uhelných elektráren by skutečně mělo negativní dopad na stabilitu odvětví (odejmutí významné části prostředků na údržbu a provoz, na nezbytné modernizace a také na tvorbu finančních prostředků na následné sanace a rekultivace). Tato stabilita přitom souvisí i s možnými negativními sociálními dopady na obyvatelstvo, navíc v již dnes „problematických“ regionech. S ohledem na uvedené důvody tak lze považovat zvýšení úhrad za vydobyté nerosty nejen za nesystémové řešení, ale rovněž za řešení, které by v situaci, v níž se ekonomika nachází, mohlo vést k ohrožení dostupnosti a stability surovin a energetických zdrojů,“ uvedlo MPO.