Ministr je pro povolení frakování v Německu

Ministr hospodářství, inovací, digitalizace a energetiky Severního Porýní-Vestfálska Andreas Pinkwart (FDP) v deníku Handelsblatt upozornil na to, že frakováním může Německo pokrýt až 15 procent své potřeby plynu. Foto: wikipedia.org

Moderní technologie podle Andrease Pinkwarta umožňují bezpečné frakování plynu v Německu. Stát podle ministra musí odpovědně prozkoumat všechny možnosti snížení závislosti na Rusku.

Ke zvážení prolomení environmentalistického tabu vyzval Němce ministr hospodářství, inovací, digitalizace a energetiky Severního Porýní-Vestfálska Andreas Pinkwart (FDP). Získávání plynu prostřednictvím frakování je totiž nyní v Německu zakázané. Podle ministrova textu, který otiskl ekonomický deník Handelsbalatt (zde), je vylučování změny postoje za současné situace ignorantstvím. „To si nemůžeme dovolit z morálního ani z ekonomického hlediska. Nesmíme si zakazovat žádné myšlenky,“ zdůraznil ministr. Německo podle ministra v roce 2021 získávalo z Ruska 55 procent zemního plynu, 35 procent ropy a 50 procent černého uhlí.

„Vzhledem k nejisté a dynamické situaci a ruskému vedení, které nešetří výhrůžkami, nás nedostatečné zásoby plynu nutí navrhovat konkrétní scénáře omezení dodávek – se všemi důsledky pro náš domácí průmysl, které je třeba vzít v úvahu,“ rozvinul svůj názor ministr. A vysvětlil proč. „Abychom předešli úplnému nouzovému scénáři a zajistili dodávky energie, měly by se prověřit všechny prostředky. Jenže zde zatím je dramatičnost situace leckomu zřejmá jen částečně. Nejenže totiž bylo možné prodloužení životnosti bezpečných německých jaderných elektráren rychle smeteno ze stolu, ale ani otázka domácí těžby plynu se dosud nedostala na úroveň seriózní, řádné a na důkazech založené diskuse,“ shrnul své obavy ministr Pinkwart.

Německo zdaní spotřebitele plynu

Nové prozkoumání zákona zakazujícího frakování může podle něj vést k novým výsledkům vzhledem k neustále se vyvíjejícím mezinárodním technologiím a odpovídajícím předpisům. Například s ohledem na projektování vrtů, bezpečnost vrtů, složení štěpných kapalin a další možná rozsáhlá opatření k minimalizaci rizik. Podle zákona by k tomu mohly přispět i zkušební vrty pro vědecké účely, které jsou možné již nyní.

Již loni přitom podle ministra dospěla nezávislá odborná komise jmenovaná spolkovou vládou po vyhodnocení několika mezinárodních studií k závěru, že „environmentální rizika způsobená frakováním nekonvenčních ložisek lze minimalizovat přizpůsobenou kontrolou a monitorováním opatření“. To samozřejmě předpokládá použití nejmodernějších technik a přísné sledování (ložiska a jeho okolí) během operační fáze i po ní.

Vzhledem k současné situaci musí být společným cílem státu a spolkové vlády pečlivé a otevřené prozkoumání všech možných variant snížení závislosti na dovozu plynu z Ruska. To zahrnuje přehodnocení možnosti frakování v ložiscích břidlicového plynu a plynu z uhelných slojí s přihlédnutím k současným poznatkům a moderním technikám – i když by po nezbytných plánovacích a schvalovacích postupech mohla být nakonec pro pokrytí domácí poptávky ve střednědobém horizontu využita pouze část potenciálu. Potenciál frakovaného plynu je však nezanedbatelný. Podle odhadů by se jím v krátké době mohlo uspokojit 10-15 procent německé poptávky.

Němce trápí drahé energie a strach z nedostatku plynu

Andreas Pinkwart upozornil ještě na dva důležité faktory. Tím prvním je podle něj cena zkapalněného zemního plynu LNG, jež podle ministra bude s rostoucí poptávkou stoupat. Takže by frakovaný plyn přispěl ke stabilizaci komodity. A daňové výnosy z těžby by se navíc daly použít k financování německé Energiewende. Druhým důvodem pro změnu přístupu k frakování je to nezlomná vůle německých politiků skončit letos definitivně s jádrem. Plyn by totiž mohl být jedním z „mostů“ k nové energetice.

„Pokud nemá být postupné ukončování jaderné energetiky odloženo, a to ani s ohledem na zcela změněnou situaci, pak tím mostem, který musí být více zatížen, může být pouze uhlí. Bez zvýšeného a dlouhodobého využívání uhelných elektráren se neobejdeme. Se všemi škodlivými důsledky pro dosažení našich klimatických cílů. O to důležitější by však bylo, aby toto zvýšené a dlouhodobé využívání bylo co nejmenší a nejkratší a aby se stabilizoval klimaticky příznivější most, kterým je výroba energie z plynu. Čím více plynu se nám podaří získat z bezpečných zdrojů, tím méně kompromisů budeme muset udělat v harmonogramu postupného ukončování těžby uhlí,“ vysvětlil ministr.

„Outsourcovat to, co se nám nelíbí, do jiných zemí, je strategie, která neodpovídá době, a to ani z morálního hlediska,“ uzavřel svůj článek.