Vláda rozhodne o jádru, ekologové ji kritizují

Jaderná elektrárna Dukovany. Foto: ČEZ

Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) dnes bude schvalovat Národní akční plán pro rozvoj jaderné energetiky v ČR, který počítá s přípravou čtyř nových reaktorů – po dvou v Dukovanech a v Temelíně. Ekologové tento záměr kritizují. Podle Aliance pro energetickou soběstačnost, Sdružení pro záchranu prostředí Calla a Hnutí DUHA jaderný plán vtáhne budoucí vládu v roce 2025 do jaderné pasti. Právě na ní by totiž mělo zůstat rozhodnutí o pokračování projektu či jeho finanční podpoře z veřejných zdrojů. Napsal server Energy-Hub.cz.

Nevládní organizace uvítaly, že byl z Národního akčního plánu vyřazen záměr výstavby závodu na výrobu jaderného paliva v ČR. Podle jejich názorů by nebyl ekonomicky smysluplný, přinášel geopolitická rizika a svým případným provozem by zatížil obyvatele dotčené obce či města, kde by byl vybudován.

„Ministerstvo průmyslu by si mělo konečně sundat růžové brýle, kterými se dívá na jadernou energetiku. Rozestavěné projekty atomových elektráren ve světě jasně ukazují, že nejde o levnou hračku, nýbrž o projekty za stovky miliard, které vyžadují státní podporu ve formě různých dotací. Reálně hrozí, že na další české jaderné reaktory budou muset spotřebitelé připlatit v budoucnu více než bilion korun,“ míní Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Dodal, že samotný ČEZ by pak měly varovat aktuální kroky ministerstva průmyslu, kterými se snaží nabourat garantovanou podporu pro obnovitelné zdroje. Jde o nebezpečný precedent, který může v budoucnu postihnout i uvažované dotace pro nové reaktory.

Karel Polanecký z Hnutí DUHA dodal, že předkladatelé návrhu na podporu nových českých reaktorů zvažují především překopírování britského modelu garantovaných výkupních cen. „Předpoklad, že vyjednají lepší cenu než Britové, je ovšem přehnaně optimistický. Britská vláda garantuje cenu 126 eur/MWh, s každoročním nárůstem podle inflace. Aktuální cena na burze se pohybuje kolem 35 eur/MWh. To je hodně vysoký příplatek na jaderné nadšení,“ upozornil.

I přesto, že MPO dílčím způsobem akceptovalo připomínku k nápravě příliš nízkého ručení provozovatele jaderných reaktorů ČEZ za škody při případné jaderné havárii, zůstává v plánu i nadále zachována na velmi omezených devíti miliardách korun. „Vyšší limit finanční odpovědnosti má řada dalších států EU – jde například o Švédsko, Španělsko, Belgii a Nizozemí. V Německu jsou záruky stanoveny až do výše 2,5 miliardy eur, tedy přes 60 miliard korun. Omezení odpovědnosti lze navíc chápat jako nepřímou státní podporu pro provozovatele jaderných reaktorů,“ podotkl Edvard Sequens z Cally.

Oproti tomu škody po těžké havárii atomových reaktorů mohou dosáhnout astronomických částek. Po Fukušimě jsou škody odhadovány na 4,3 bilionu korun, po Černobylu 4,6 bilionu korun, francouzský státní institut pro jadernou bezpečnost IRSN odhadl možnou škodu po havárii v jedné z tamních elektráren na 10,9 bilionu korun.

MPO se podle ekologů dlouhodobě vyhýbá objektivnímu porovnání nákladů na další jaderné reaktory s jinými energetickými zdroji. Jen tak mohlo do nově schválené státní energetické koncepce naplánovat, že do roku 2040 bychom měli vyrábět přes polovinu elektřiny v jaderných reaktorech, zatímco ve Francii má klesnout jejich podíl na polovinu již v roce 2025.