Doba čtení:2 m, 51 s
Vymírání obratlovců se podle studie českých vědců nekoná. V indexu, ze kterého zprávy o úbytku obratlovců vycházejí, jsou totiž chyby. Nejsou takové chyby i v Green Dealu a snahách Mezivládního klimatického panelu IPCC?
„Mezi roky 1970 a 2016 ubylo na planetě 69 procent sledovaných populací ptáků, savců, ryb, plazů a obojživelníků,“ uvádí například stránky livingplanetindex.org (zde). Zprávy na základě tohoto indexu jsou dlouhodobě široce publikované. A pravděpodobně o nich moc lidí nepochybovalo. Obecně tyto údaje dobře zapadaly do apokalyptických zpráv o úbytku druhů a globálním oteplování.
Jenže teď se na metodologii Living Planet Indexu podíval tým českých vědců a našel v ní chyby (zde). Ty přitom nejsou nijak malé. Tedy, spíš jsou pořádně velké. „Po jejich opravě je celosvětový úbytek populací výrazně méně závažný, a pokud se spočítá bez tzv. vážení (dávání různé váhy různým oblastem), neukazuje v průměru dokonce žádný globální pokles,“ napsalserverSeznamZprávy, který o českém objevu informoval.
Koho by napadlo, že mezinárodně uznávaný index má v sobě zásadní chybu, která z jeho závěrů dělá bezcenný shluk čísel? Jak je možné, že si to někdo nevšiml dřív? Jak moc jsou pravdivé další, podobně významné a uznávané výpočty a indexy? U mnoha z nich přitom průběžně víme o chybách, nebo alespoň podložených pochybnostech.
Jde například o kvalitu či nekvalitu mezinárodní sítě měřící teplotu. Kolik jejích stanic je umístěno v tepelných ostrovech (zde)? Jak moc to zkresluje celosvětové údaje, podle kterých se řídí třeba politici EU? Nestálo by to za prověrku? Z veřejně dostupných údajů americké meteorologické agentury NOAA (NationalOceanic and AtmosphericAdministration) navíc vyplývá, že se průměrná teplota na Zemi od roku 2015 snižuje (zde). Ani to nestojí za prověrku?
Tomek: Teplo z plynu by oproti uhlí stálo dvojnásobek
A nesrovnalostí či pochybností je víc. Jenže to nevede k tomu, co by mělo být pro vědu přirozené. K oponentuře a prověření a ověření či vyvrácení stávajících závěrů. Že to má smysl ukazuje příklad Living planet index zcela jasně.
Jenže, zcela nepochopitelně, po takovém prověření nikdo z odpovědných politiků nevolá. Místo toho raději pokračují v „boji za uhlíkovou neutralitu“, kterou prezentují jako existenční nutnost, bez které nebudeme schopni na Zemi existovat. Onu světovou uhlíkovou neutralitu je přitom prý potřeba stihnout do roku 2050, jinak se klima „nevratně“ změní. Což je nedosažitelné už jen proto, že Čína si svoji uhlíkovou neutralitu naplánovala až na rok 2060. A Indie ještě o 10 let později. Tempo tamní výstavby uhelných elektráren je přitom obrovské. Stejně jako spotřeba uhlí. A světové emise oxidu uhličitého nadále rostou, navzdory tomu, co členským státům EU diktuje Brusel.
Jenže, i kdyby svět skutečně snižoval produkci CO2 v roce 2050, k zastavení oteplování by to nestačilo. Vyplývá to z výpočtů BenjaminaZychera z amerického konzervativního think tanku AmericanEnterprise Institute. Své výsledky prezentoval na konferenci Evropského institutu pro klima a energetiku ve Vídni (zde, s rámci českého komentáře zde). Vyplývá z nich nejen marnost „klimatického úsilí“, ale také to, že když EU – za v podstatě nevyčíslitelnou cenu – dosáhne své „uhlíkové nuly“, sníží světovou teplotu o 0,052 stupně Celsia. O výsledcích doktora Zychera se jaksi nepíše. A samozřejmě se také neuvažuje o jejich seriózním vědeckém přezkoumání. Přitom, má-li pravdu, je to důkaz toho, že snaha zastavit vývoj klimatu je odsouzená k neúspěchu. Takže by bylo logické napřít snahu lidstva jinam. Například k adaptaci.
Zjištění českých vědců o chybě v Living planet indexu velmi silně připomíná, že dobré úmysly nevylučují chyby. A to i tehdy, když tvrdí, že chtějí zachránit planetu.