Doba čtení:1 m, 34 s
Evropská unie v minulém týdnu schválila přísnější limity pro emise NOx, SO2 a dalších látek, které se dotknou i evropských uhelných elektráren. Proti hlasoval blok zemí v čele s Německem a Polskem, ke kterým se přidala i Česká republika.
Přísnější limity mají být splněny do roku 2021. Na konci minulého týdne proběhlo klíčové hlasování o limitech některých znečišťujících látek pro evropské elektrárny. Limity byly nakonec, i díky změně postoje Velké Británie, schváleny. I přesto šlo o jedno z nejtěsnějších hlasování, napsal server energetice.cz.
Čtěte také:
Jak na emise z uhlí v Polsku
Polsko chce podporu pro uhelné elektrárny
Aby byl návrh schválen, musely pro něj hlasovat země, které představují 65 procent obyvatelstva EU. Schváleno nakonec bylo většinou 65,14 procenta hlasů. Proti návrhu se vytvořila poměrně silná opozice, která byla tvořena především zeměmi ze střední a východní Evropy. Kromě očekávaného Polska se k opozici přidalo také, na uhlí stále poměrně závislé, Německo.
Podporu návrh nezískal ani v České republice, kde je stále největším zdrojem hnědé uhlí. Mezi další země v opozici proti návrhu bylo Bulharsko, Finsko, Maďarsko, Rumunska a Slovensko.
Polsko, které je ve své energetice na uhlí životně závislé, již začíná počítat, kolik budou provozovatele tamních elektráren nové limity stát finančních prostředků. Podle prvních odhadů se náklady mohou dostat až na 2,3 miliardy EUR (více než 62 miliard korun).
Z českých elektráren se limity mohou dotknout například elektrárny Počerady, kde jsou nad novými limity především emise NOx a SO2, což vyplývá z plnění limitů stanovených integrovaným povolením pro tuto elektrárnu. Naopak například emise oxidů uhlíku by byly splněny u všech provozovaných bloků.
Čtěte také:
V Americe spustili čistou uhelnou elektrárnu
Chrání banky klima nebo své zisky?
JPMorgan ukončí podporu uhlí