Doba čtení:4 m, 45 s
V otázce limitů se nehrálo fér, řekl v rozhovoru pro iUHLI.cz bývalý poslanec za ČSSD, člen Hospodářského výboru a Výboru pro životní prostředí, Vlastimil Aubrecht.
Může podle Vás rozhodnutí vlády o zachování limitů na lomu ČSA poškodit ČSSD?
Asi ano. Alespoň to vychází z falešných představ, že lidé další těžbu odmítají. Nechtějí ji ale hlavně proto, že jim nejsou vysvětleny okolnosti. Některé lži se vydávají za fakta a naopak některá fakta se berou jako lži. Vůči limitům to byla neférová hra. Okolo nás v Evropě je běžné, že se suroviny, které jsou bohatstvím státu, nenechávají ležet ladem. Musíme odhlédnou od toho, jak je těžíme. To je jiná věc. Třeba ve Švédsku se kvůli těžbě železné rudy stěhuje město Kiruna, které má více než dvacet tisíc obyvatel. Směrnice EU říká, že všechny státy mají udělat bilanci svých surovinových zásob a maximálně je využívat z důvodu energetické bezpečnosti a zaměstnanosti.
Čtěte také:
Švédská Kiruna ustoupí těžbě
Bílina: lom s jasnou budoucností
Můžete krátce shrnout vývoj okolo limitů od jejich zavedení vládou Petra Pitharta v roce 1991?
Když tehdy tu linku dělali, byl to hrubý amatérismus. Nakonec z toho vybruslili. Řekli, ať se do roku 2005 posoudí, co bude a nebude. Oblastí bylo pět, tři vypadly. Třeba pod Chabařovicemi je nejkvalitnější uhlí, to byla zvrácenost. Na Chomutovsku je uhlí v tuto chvíli ekonomicky netěžitelné, bylo by to drahé. Ale může to být podobné jako s ropou. Ta už došla za tu dobu asi desetkrát. Je to trošku nesystémové. Samozřejmě, chceme snižovat emise, zlepšovat životní prostředí, ale to neznamená, že to budeme dělat bezhlavě. Němci to také bezhlavě nedělají. Podíl energie z uhlí nyní dokonce navýšili, protože ho mají.
Žijete v Bílině. Jaký dopad na region bude podle Vás mít rozhodnutí ministrů v případě lomu Bílina a lomu ČSA?
Jednoznačně se to dá jen těžko říct. Obrovský dopad na region byl už samotný útlum. Bydlím na sídlišti, které bylo hornické. To bylo luxusní sídliště pro hornickou smetánku. Kvůli útlumu se plno mladých horníků ze šachty odstěhovalo. Byty byly prázdné, nikdo je nechtěl, protože do města nepřicházeli lidé. Byty zlevnily, třeba byt 3+1 se dal koupit za 50 tisíc korun. Právě tímto způsobem vznikají ghetta a vyloučené oblasti.
Jaká byla situace v Horním Jiřetíně?
V Jiřetíně to znám od roku 2002. To bylo hrozné. Lidé, kteří chtěli své domy prodat, byli terorizováni. Byl jsem třeba na veřejné schůzi, kde nebyl ani jeden místní. Chtěl tam promluvit podnikatel, který měl v obci autoservis, si chtěl nový postavit jinde, ale vůbec ho nepustili do sálu. Měl problémy s plynem a dalšími věcmi. Kdyby měl zůstat, investoval by s nejistotou. Říkal, že ví, že uhlí tady je. Všichni to víme. Všichni ho máme ve sklepě. V případě krize nám to seberou a nedostaneme hodnotu, kterou dostáváme teď. Měl pravdu, protože každým rokem oddálení cena nemovitostí klesá. Budou totiž růst náklady na otevření lomu, a o to méně peněz bude pro lidi.
Vezměte si například investici do kanalizace – 200 milionů korun pro tisíc obyvatel. To je normální zločin.
Severní energetická v červnu přišla s novou nabídkou pro občany Jiřetína a Černic, přesněji to byly principy vyrovnání. Jaký je podle Vás hlavní problém lidí v Jiřetíně?
Zásadní problém je ten, že obec nyní dostává velké finanční prostředky z těžby uhlí. Kdyby se přestěhovala jinam, tak ty peníze nedostane. Otázka je, kdo peníze v tuto chvíli spotřebovává. Na to se nikdo nepodívá. Vezměte si například investici do kanalizace – 200 milionů korun pro tisíc obyvatel. To je normální zločin, protože 200 milionů korun stála kanalizace včetně čističky v Bílině, která má 16 tisíc obyvatel.
Schválená státní energetická koncepce počítá s tím, že více než polovinu budoucí výroby energie obstará jádro. Není ale jasné, kdo nové bloky zaplatí. Neriskuje vláda útlumem těžby na ČSA příliš ?
Ano. Stále opomíjíme dodávku tepla do domácností. A pak je tu jedna věc, kterou si u uhlí málokdo uvědomuje. Když dnes řeknu, že budu těžit, tak to neznamená, že uhlí mám zítra. Musíte počítat, že může trvat až deset let, než se na uhlí dostanete. Třeba na Bílině, dříve Maxim Gorkij, to bylo několik let. To bylo za minulého režimu, kde žádná odvolání nemohla existovat. Není to jednoduché. Jenom zpracování a posouzení posudku EIA může trvat pět let, pak výkup nemovitostí a pozemků, nákup strojů, výstavba sítí a dopravy, skrývka nadloží a je tu deset let. Energetika potřebuje mít jasný výhled, třicet let. To se mi zdá, že nemáme.
Na nedostatek tříděného uhlí přitom upozorňovala již studie poradenské společnosti Vupek Economy.
U uhlí je důležitý poměr. Ať děláte, co děláte, vždy je 40 procent mouru. Jestli chcete uhlí pro domácnosti, musíte mít vedle elektrárnu nebo velkou výtopnu, kam ten mour dáte. Když drtíte kostku na ořech, opět dostanete 40 procent mouru. Zkoušky ukázaly, že u nejkvalitnějšího uhlí víc než 35 procent ořechu dvojky nedostanete. Na tříděné uhlí se musí většinou používat takzvané rostlé uhlí, které je nerozvrtané chodbami.
Myslíte si, že v případě lomu ČSA, je ještě reálná šance na přehodnocení situace?
Češi jsou blázni. Myslím si, že na to časem přijde. Horší je, za jak dlouho, a kolik nás to bude zbytečně stát. Pořád mluvíme o uhlobaronech. Ale když jim řeknu, pojďme přijmout německý systém a eliminujme moc těch uhlobaronů, tak ho nechtějí. Po 90. letech tady vznikla nenávist vůči hornictví. Kdo si kutá v zemi je považován za darebáka. Všichni si myslí, že to půjde samo. Bohužel ne. Bez hornictví se ani nenajíte. Nebudete mít lžíci ani talíř. Jde o to kutat rozumně, ekonomicky, ekologicky a krajinu následně upravovat.
Mohlo by vás zajímat:
Propuštěné horníky musí zvládnout pracák
Prolomit limity za pět let znamená problém
Voliči vám ČSA spočítají, slyšel Sobotka