V podzemí Paskova zůstaly miliony tun uhlí

Důl Paskov se nachází asi 20 kilometrů jižně od Ostravy a byl posledním činným dolem v ostravské části ostravsko-karvinského revíru. Foto: OKD

Několik milionů tun uhlí stále zůstává podle odhadů v podzemí někdejšího Dolu Paskov, ve kterém byla těžba ukončena před rokem, 31. března 2017. Další těžba již byla pro majitele, společnost OKD, kvůli složitým geologickým podmínkám nerentabilní.

Nyní nese tento důlní provoz, který tvořily lokality Staříč a Chlebovice, nové jméno Závod Útlum – Jih a z loňských zhruba 1350 zaměstnanců tu nyní pracuje zhruba 130 lidí na útlumových pracích.

Čtěte také:
Bitva o uhelné miliardy vypukne v červnu
Jaký osud čeká důl Frenštát?

Horníci z dolu za více než půlstoletí těžby vyvezli více než 46 milionů tun kvalitního koksovatelného uhlí. Ještě v roce 2014 se zde vytěžilo 820.000 tun uhlí, v roce 2013 863 tisíc tun a o rok dříve 950 tisíc tun. Úpravna uhlí v areálu Dolu Paskov měla kapacitu 550 tun za hodinu.

Důl se nachází asi 20 kilometrů jižně od Ostravy a byl posledním činným dolem v ostravské části ostravsko-karvinského revíru. Rozloha důlního pole je 40 kilometrů čtverečních. Největší absolutní hloubky dosáhla jáma v lokalitě Staříč – 1155 metrů. Letos v lednu uvedl server iDNES.cz, že celkový objem zásob černého uhlí evidovaných v dobývacím prostoru Staříč odhaduje Česká geologická služba na více než pět milionů tun.

Důlní závody Paskov a Staříč mají poměrně krátkou historii. Výstavba objektů závodu Paskov začala roku 1960 a těžba v roce 1966, ve Staříči se začal důl budovat v roce 1962 a těžba začala v roce 1971. Původně samostatné doly Paskov a Staříč byly 1. ledna 1994 sloučeny v jeden skupinový důl (odštěpný závod) Paskov. V roce 1999 OKD rozhodla o ukončení činnosti závodu Paskov a jeho převedení k Dolu Odra. Přejmenováním původního Závodu Důl Paskov k 1. lednu 2015 vznikl Důlní závod 3 s těžebními lokalitami Staříč a Chlebovice.

Počátkem léta 2013 společnost New WorldResourcesN.V. (NWR) jako vlastník OKD oznámila, že uvažuje o prodeji dolu. Důl Paskov totiž svými vysokými náklady na těžbu negativně ovlivňoval hospodaření firmy. Pro důl se však nepodařilo najít kupce, a vlastník proto oznámil, že uvažuje o jeho uzavření. Situací se začala zabývat vláda.

Ministerstva průmyslu a obchodu a financí v dubnu 2014 oznámila, že se stát dohodl s NWR o pomoci na útlumu těžby v Dole Paskov. Těžba podle dohody měla pokračovat tři roky s tím, že vláda zaplatí 600 milionů korun na sociální programy horníků.

Koncem roku 2015 NWR navrhla uzavření Dolu Paskov už na konci roku 2016. Jako druhou variantu NWR navrhla převod dolu na stát. Již v srpnu 2015 ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) informoval vládu, že jednání mezi ČR a OKD o poskytnutí státní pomoci na uzavření Dolu Paskov bude nutné obnovit. Jako důvod uvedl klesající cenu uhlí, na jejíž vývoj je dohoda vázána.

Právní poradce zastupující OKD Petr Kuhn počátkem listopadu 2016 řekl, že další prodlužování těžby černého uhlí v Dole Paskov prohlubuje ekonomické potíže společnosti OKD, která je od května 2016 v úpadku (v srpnu 2016 věřitelé OKD schválili reorganizaci firmy a o rok později schválili plán, podle kterého doly a provozní majetek budou vloženy do nově založené společnosti, kterou získá státní podnik Prisko), a mohlo by v budoucnu vést k zastavení všech provozů.

V listopadu 2016 pak věřitelský výbor OKD schválil návrh představenstva firmy, podle kterého OKD ukončí těžbu v Dole Paskov 31. března 2017. Z dolu k témuž dni odešlo 1030 zaměstnanců, přes 300 lidí zůstalo v dole dál pracovat na jeho útlumu, přičemž jejich počet se postupně snižoval na nynějších 130. Většina zbylých zaměstnanců odešla z OKD, pouze asi 180 horníků přešlo do dolů společnosti na Karvinsko.

Letos v lednu napsala Mladá fronta Dnes, že OKD udělala jeden z nejdůležitějších kroků potřebných k zahájení likvidace dolu Paskov, když počátkem roku v informačním systému EIA zveřejnila dopracovanou dokumentaci k ukončení těžby. Tu musela společnost OKD nechat dopracovat kvůli novelizaci zákona. V rámci ukončení těžby navrhuje OKD odstrojení důlních děl, zasypání těžních a větrních jam a postupné zaplavení podzemí podobně, jako se stalo například v Ostravě.

Mohlo by vás zajímat:
VIDEO: Nejlepší podzemní sklápěčka na světě
Mobil ušitý horníkům na míru
VIDEO: Čínský titán na 16 kolech