Jiřího Havlíčka znalci české politiky označovali za jasného nástupce Jana Mládka už v prvních hodinách po Mládkově pádu. Včera se ukázalo, že první tipy byly správné, napsala pro MF Dnes Zuzana Kubátová.
Havlíček dlouho odmítal stát se ministrem. Jako první náměstek a pravá ruka šéfa resortu dobře ví, jak nevděčný úkol to půl roku před volbami je. „Havlíčkovi se nechtělo ministerstvo převzít, měl obavu, že se po volbách nemusí na své místo vrátit,“ shodují se podle Kubátové zdroje z ČSSD. Podle nich Havlíčka zlomil až premiérův slib, že bude moci služební poměr jen dočasně přerušit, takže si na náměstkovské místo nezavře cestu.
Čtěte také:
Co znamená Mládkův konec pro energetiku?
Zlomilo Mládkovi vaz černé uhlí?
Proti jiným kandidátům na ministra se vždy našli odpůrci. Sobotkova favorita, státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzu, o němž se říká, že Mládkův pád prosadil, nechtěl prezident. Miloš Zeman lobboval za „staré zbrojnoše“, k nimž patří poslanecký matador a exministr průmyslu Milan Urban. Jenomže ten byl neprůchodný u části ČSSD. Sobotkovi osobně velmi blízký šéf Státních hmotných rezerv Pavel Švagr za sebou zase nese stíny z minulosti: Zůstává v paměti lidí jako manažer Českých drah, spojený s kauzou obřích zlatých padáků pro odcházející šéfy ztrátové státní firmy. „To Havlíček nevadí nikomu a vyhovuje všem – prezidentovi, premiérovi, nemá odpůrce ve straně, doporučoval ho sám Mládek,“ citovala zdroj z ČSSD Kubátová.
„Havlíček je dobrá volba,“ potvrzuje i neúspěšný adept na vedení ministerstva Milan Urban. „Jako nikdo jiný zná agendu, kterou musí do voleb dotáhnout do konce,“ dodává.
Havlíček prý nevyniká nápady a velkou aktivitou, je opatrný. „Dívá se vždycky za dva rohy,“ říká o něm jeho známý. Zato má důvěru v ČSSD. Je loajálním prověřeným straníkem. Do partaje vstoupil roku 1998, už jako student byl tajemníkem okresní organizace v Kutné Hoře. V roce 2000 nastoupil na ministerstvo financí, později přešel na průmysl. Urbanovi tu později dělal šéfa kabinetu. Po roce 2006 byl čtyři roky hlavním manažerem ČSSD. Zná stranické finance a sponzorské zázemí.
Teď přebírá celý seznam těžkých úkolů. Má protlačit Sněmovnou novelu telekomunikačního zákona, která by donutila mobilní operátory zlevnit. Musí rozjet stavbu sítí vysokorychlostního internetu a čerpání 14 miliard eurodotací. To už teď má skluz. Musí obsadit postupně se uvolňující křesla ve vedení regulačních úřadů pro telekomunikace a energetiku.
A hlavně ho čeká válka s Andrejem Babišem o krachující doly OKD, kam v příštích letech potečou ze státního miliardy korun na útlum. Pokud krachující doly převezme státní firma Diamo, spadající pod jeho ministerstvo průmyslu, dostane se tok miliard do sféry vlivu ČSSD. Jenomže Babiš chce, aby OKD koupila firma Prisko, kterou řídí jeho vlastní resort. Kdo získá OKD, může být v očích voličů zachráncem Ostravska. Bude mít kontrolu nad obřími státními zakázkami a tokem zhruba šesti miliard. Bude to pro Havlíčka těžký boj, uzavřela Zuzana Kubátová.
Mohlo by vás zajímat:
Sázka na jádro? Noční můra české energetiky!
Norská (eko)logika
Jsme fosilní civilizace. A ještě dlouho jí budeme