Václav Brzák obsluhoval pásové rypadlo KÚ 54 a další stroje. Foto: Severní energetická

Na šachtě na Mostecku strávil Václav Brzák dohromady půl století. Poslední roky přesluhoval, protože ho práce se zemními stroji bavila a měl štěstí na dobrou partu v zaměstnání, řekl ČTK. Teď byl propuštěn spolu s bezmála dalšími 500 lidmi kvůli přerušení těžby na dole ČSA. Pracoval pro společnost Sev.en Intech, což je obslužná firma. Z poslední šichty dnes odcházel s trochou smutku.

V duchu jsem se rozloučil s místy, kde jsem odpracoval 50 let. Budu vzpomínat na ty roky a na všechny fajn lidi, které jsem tu potkal. Ale s naší směnou se ještě uvidíme při rozlučkovém posezení a doufám, že zůstaneme alespoň částečně v kontaktu,“ uvedl sedmašedesátiletý muž, který se k povolání dostal přes doporučení známého. „Začínal jsem jako mazač na bagru a po roce jsem si udělal strojnický průkaz na obsluhu zemních strojů,“ uvedl s tím, že pokud by se nepropouštělo, klidně by ještě dva tři roky v zaměstnání zůstal.

Práce na šachtě mu cizí nebyla, z rodiny pracovali na hlubinném dole děda a matka. Brzák obsluhoval pásové rypadlo a další stroje. „Ta práce je náročná psychicky, vyžaduje soustředění a dovednosti. Na jejím dobrém odvedení jsou pak závislé další pozice, například provoz rypadla,“ popsal. „Pokud se ale vyskytl nějaký problém nebo stres, nikdy to nebylo v takové míře, abych přemýšlel o změně zaměstnání,“ řekl. Parta lidí, se kterými Brzák pracoval, byla podle něj výborná celou dobu. „Nejlepší kolektiv jsem zažil posledních 20 let, a to konkrétně osádku rypadla KÚ 54. Po těch chlapech se mi bude stýskat,“ poznamenal.

Co bude s báňskými záchranáři?

Přerušení těžby a hromadné propouštění oznámila skupiny Sev.en Česká energie na začátku května. S uzavřením lomu ČSA těžaři počítali mezi roky 2024-2026. Dolování lomu ČSA se postupně tlumí od roku 2015, kdy vláda rozhodla o zachování těžebních limitů v této lokalitě. „Uzavření dolu ČSA se dalo čekat, byla to jen otázka času, kdy k tomu dojde, a to i s ohledem na negativní přístup současné politiky k těžbě a potřebnosti uhelných zdrojů,“ míní Brzák. Zaměstnavatel se podle něj zachoval k lidem férově, dodržel vše, co slíbil například v kolektivní smlouvě, a snaží se zaměstnancům, kteří ještě nemají důchodový věk, pomoci s evidencí na úřadu práce nebo s domluvou nového zaměstnání.

Dlouholetý pracovník v hornictví se chce teď věnovat koníčkům. „Život bez nutnosti chodit do práce si popravdě zatím moc nedovedu představit, ale už mám nějaký věk a nikdo nemládne, musím to brát rozumně,“ řekl. „Baví mě cyklistika, hudba, elektronika, RC modely. Máme dům a zahradu, kde je stále co dělat a také dvě malé vnučky, které si konečně užijí svého dědu. Odměnou je pro mě přes všechnu tu melancholii ten zasloužený volný čas na koníčky a rodinu, vše jiné, co jsem kdy chtěl, už mám,“ řekl.

Zbytková jáma po těžbě se promění v jezero. V budoucnu se počítá i s bytovou výstavbou a část území se má stát národní přírodní památkou. „Už se nedožiju doby, až bude bývalý důl ČSA obydlený nebo tam vznikne rekreační zóna. Každopádně je potřeba, aby se bývalá důlní díla znovu stala atraktivním místem pro život a odpočinek nejen pro lidi, ale také pro přírodu. Abychom my a naše děti a vnoučata prožili svůj čas v místech, kde stojí za to žít,“ dodal Brzák.