V regionu, kde byla těžba uhlí kdysi hnací silou ekonomiky, jsou horníci svědky pomalého a trvalého úpadku desetiletí starého odvětví, protože Rumunsko se připravuje na postupné ukončení všech činností založených na uhlí do roku 2032.
Sebastian Tirinticǎ pracoval dlouhá léta v uhelném dole, stejně jako jeho otec a dědeček před ním. Dnes je osmatřicetiletý Tirinticǎ obklopen solárními panely a větrnými turbínami, protože cestuje po Rumunsku a školí bývalé zaměstnance uhelného průmyslu a další lidi pro práci v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Rumunsko doufá, že najde více pracovníků, jako je Tirinticǎ, ale je těžké je sehnat, napsal server seattletimes.com.
„Je těžké odpoutat se od něčeho, co jste dělali celý život,“ řekl Tirinticǎ, který má krátký plnovous posetý šedivými vlasy. „Je těžké začít znovu od nuly a ne každý má na to sílu a odvahu.“
Málokterý horník se odhodlal k získání nových dovedností, i když se mu naskytla příležitost, protože tradice, nejistota a strach drží lidi u toho, co znají. To je někdy jedna z největších výzev přechodu na zelenou energii, změnit myšlení.
Aby se tak stalo, potřebují pracovníci v uhelném průmyslu pobídky a záruky, které podle odborníků neexistují. Chybějící cílená strategie, smíšená politická poselství a nedůvěra patří k hlavním překážkám transformace regionů, které jsou na uhlí dlouhodobě závislé.
Letos v létě absolvovalo kurz poskytovaný RenewAcadem, rekvalifikačním programem, za kterým stojí společnost Monsson zabývající se obnovitelnými zdroji energie a který sponzoruje energetická společnost OMV Petrom, přibližně 100 lidí.
Přestože je to pro projekt úspěch, představuje tento počet pouze 1,3 % z celkového počtu přibližně 8 000 zaměstnanců společnosti CE Oletenia v dolech a uhelných elektrárnách.
V roce 2021 se projekt RenewAcad zaměřil na skupinu 800 pracovníků z uhelných elektráren, kteří se rekvalifikovali na montéry solárních panelů a větrných turbín. Hledání uchazečů však muselo být rozšířeno do dalších částí země, protože počet přihlášených z těžebních regionů nebyl dostatečně vysoký.
Místní obyvatelé se obávají, že uzavření činností založených na uhlí přinese do jejich oblastí chudobu, kterou zažily sousední regiony, když se po pádu komunismu v 90. letech začaly zavírat stovky dolů.
„Nejsme napojeni na žádnou evropskou silnici, nemáme dálnici, kdo sem přijde a bude dělat něco nového?“ řekl Constantin Buzarin, viceprezident místní neziskové organizace Ecocivica Gorj.
Problémy okresu Gorj odrážejí problémy, s nimiž se potýká mnoho regionů v Evropě a Spojených státech, protože plány na ukončení těžby uhlí pokračují a snahy o dekarbonizaci nabírají na obrátkách. Podle nedávné zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o trhu práce by nezajištění rekvalifikace a ekonomických příležitostí pro bývalé pracovníky v oblasti fosilních paliv mohlo vést k nerovnostem.