Ročně spálí v Indii přes 11 miliard litrů nafty na záložní výrobu elektřiny – víc než roční spotřeba celé české ekonomiky. A rozhodli se přehodnotit energetické plány. Nově chtějí do roku 2035 přidat 97 GW uhelných zdroje. Je to téměř polovina stávající kapacity.
Ještě před dvěma lety indická vláda tvrdila, že éra uhlí končí, uvádí denikvektor.cz. Dnes už mluví jinak: jednak tváří v tvář častým a obrovským výpadkům v dodávkách elektřiny, a hlavně v očekávání rychlého nárůstu spotřeby. Ta v Indii roste rychleji, než dokázali úředníci a investoři vůbec předpokládat — podle aktuálních odhadů se má během příští dekády zvýšit o víc než 70 procent.
Indická Central Electricity Authority schválila výstavbu 97 GW nových uhelných kapacit do roku 2035. Vláda sice zároveň plánuje zdvojnásobit kapacitu obnovitelných zdrojů – zhruba ze 250 GW na více než 500 GW, a to již do roku 2030 – ale připouští, že bez stabilních dodávek elektřiny z uhlí je rozvoj ekonomiky nemyslitelný. V zemi se dokonce otevírají nové uhelné lomy.
Podle oficiálních dat indických energetiků došlo v zemi v roce 2024 k více než 400 velkým výpadkům a rozsáhlým regionálním kolapsům sítě. Záložní systémy proto tvoří neviditelnou stínovou energetickou síť: v zemi jsou dieselové generátory o celkovém výkonu přes 100 GW – a spouštějí se často. Jen v roce 2024 při nouzové výrobě elektřiny tyto generátory spálily přes 11 miliard litrů nafty – to je o polovinu víc, než je roční spotřeba celé české ekonomiky. Nutnost využívat takto neefektivní a neekologické zdroje, aby se zabránilo dopadům výpadků sítě na obyvatelstvo i ekonomiku, má negativní dopady. Jednak je to enormní znečištění životního prostředí – a také vysoké výdaje, což brzdí rozvoj ekonomiky a s tím i možnosti transformace. Velkým problémem je v Indii přenosová soustava. Většina indických regionů má zastaralé vedení s nízkou přenosovou kapacitou, takže výroba z obnovitelných zdrojů se často odpojuje.
Evropské přenosové soustavy jsou v lepší kondici, ale ani tady nejsou dimenzované na obrovské fluktuace ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů a výpadky sítě reálně hrozí. Jen v Německu se muselo v roce 2022 odpojit přes 8 TWh elektřiny obnovitelných zdrojů, protože ji přenosová síť nezvládla absorbovat. Politici rozhodli, ale všechno je teď jinak. V současnosti pochází v Česku téměř 40 % elektřiny z uhlí, ale vládní plány počítají s tím, že černé uhlí skončí již příští rok, hnědé pak nejpozději do roku 2033. Tato strategie vznikala před rokem 2020, ale dnes je situace úplně jiná. Přenosová soustava je přetížená, projekty nových jaderných bloků se opožďují a modulární reaktory jsou stále jen snem, kapacity pro ukládání elektrické energie jsou oproti potřebám mizivé, nové záložní zdroje se nestaví a nad cenami a dostupností plynu pro jejich provoz se vznášejí otazníky.