V turbulentní době povolební na chvíli pomiňme Babišův odjezd na dovolenou uprostřed vyjednávání o nové vládě, Turkovy facebookové eskapády, Fialovu trucovitost ohledně rozpočtu a zaměřme se raději na trable běžných smrtelníků. Ano, řeč je o předvolebních slibech o zlevňování energií pro obyvatele české kotliny.
Už víme, že Babišovo volební vítězství má trpkou příchuť nejen proto, že se stal rukojmím Macinky a Okamury kvůli své imunitě, ale mezi mlýnské kameny se dostal také v kauze emisních povolenek. Zatím sice spolu s Havlíčkem (a vlastně i s Motoristy) tvrdošíjně trvá na tom, že českého občana, rozuměj hlavně svého voliče, ochrání před bruselskou zlovůlí v podobě brakování peněženek emisními povolenkami, ale bude to mít těžké, přetěžké. Prosté odmítnutí povolenek totiž hrozí finančními sankcemi ze strany EU a hlavně přiškrcením dotačního penězovodu do České republiky. Ale jak známe Babiše z minula, můžeme predikovat dvě věci: buď, že narazí na své limity v EU a názorově otočí jako korouhvička, nebo bude fanfarónsky dotovat domácnosti z už tak děravého státního rozpočtu stylem „po nás potopa“.
Stejně tomu asi bude i v případě plnění slibu o snížení cen energií. Zde padla už i zmínka, že by „se to dalo“ sanovat z Modernizačního fondu, nebo zatnout hlouběji sekeru do tučného ČEZu. Ale tak jednoduché to nebude. Pravidla pro čerpání financí z Modernizačního fondu jsou pevně daná a Brusel si je v tomto případě bedlivě ohlídá. Tanečky kolem ČEZu navíc v příštím roce naberou značných obrátek, protože Babíš (naštěstí) nemůže rozhodovat dle svého gusta, tedy stylem „já to chci a tak to bude“, protože přetlačit minoritní akcionáře energetického molochu nebude vůbec jednoduché. Zbývá ještě jedno řešení, které jsme už zažili, byť za jiných okolností. Tedy odpuštění poplatku za OZE. Ale tím se obloukem vracíme k brutálnímu pouštění žilou státnímu rozpočtu.
V případě povolenek nicméně nezapomínejme na dosluhující vládní koalici, v tomto konkrétním případě reprezentovanou ministrem životního prostředí Hladíkem. Ten se v tomto týdnu pochlubil, že se Evropská unie díky silnému hlasu České republiky zastyděla a rozhodla se ještě jednou zamyslet nad systémem emisních povolenek, který by měl dopadnout především na ty, co topí uhlím, nemají zateplené domy a jezdí auty se spalováky. Povolenky se ale zastropují na přijatelné hranici a nikdo se nemusí ničeho bát, bude to jen o pár stovek dražší, říká Hladík. Odborníci mají opačný názor a hovoří o dramatickém zdražení hlavně kolem roku 2030. Hlavně ale poukazují na to, že Hladíkovo mediální vítezství se může rychle stát pověstným Pyrrhovým, protože se jedná pouze o prvotní návrh, který zatím neschválil žádný z klíčových bruselských orgánů.
Vzduchem tedy víří sliby jako podzimní listí. Co je ovšem nabíledni už teď? Lidé, a takových je v této zemi drtivá většina, kteří nerozumí složité řeči politiků o komplikované matérii povolenek, obchodům a spekulacím s nimi na burze, nemají jistotu v ničem a nikom. Jakmile se totiž z něčeho stane politikum právě jako v tomto případě, je více než pravděpodobné, že na tom nemůže volič vydělat. Ani ten Babišův. A tak mu zřejmě nezbyde, než si pustit vousatou skladbu kapely Žentour s ústředním sloganem: „Zavři oči, všechno bude fajn…“