V Německu se lze přihlásit k desítkám genderových druhů pohlaví. S výběrem vytápění svého domova jsou na tom Němci podstatně hůře. Zatím padla povinnost topit jen s pomocí solárů, tepelných čerpadel a biopaliv, ale tlak zelené ideologie pokračuje.
Podle Spolkového svazu energetického a vodního hospodářství (BDEW) je více než polovina obytných budov v Německu vytápěna plynem. Na druhém místě je topný olej, který se k výrobě tepla používá v 17 % obytných budov. Třetím nejoblíbenějším zdrojem energie Němců je dálkové vytápění převážně z plynových zdrojů (15,5 %). Na elektrická tepelná čerpadla připadá zatím jen 4,4 %, na přímé topení elektřinou 2,5 %. Ostatní pevná paliva, jako je dřevo, dřevěné pelety, koks a uhlí (4,3 %), se v Německu k vytápění používají spíše zřídka.
Ovšem německý zákon z roku 2024 přikazuje, aby v novostavbách topení z 65 % pocházelo z obnovitelných zdrojů. Zatím to platí jen pro města nad 100 000 obyvatel a spekuluje se, že pro menší obydlí to platit nebude. Když tento Heizungsgesetz z pera zeleného ministra Roberta Habecka narazil na obrovský odpor obyvatelstva, má ho dle koaliční dohody mezi CDU/CSU a SPD nahradit nová legislativní úprava. V současné době mohou majitelé nemovitostí nadále používat stávající spotřebiče, pokud je lze opravit. Povinná výměna stávajících kotlů je však plánována nejpozději po 30 letech. Kromě toho od roku 2045 platí zákaz používat fosilní paliva včetně zemního plynu k vytápění.
Přesto disciplinovaní Němci se již dle budoucí legislativy do značné míry chovají. Skoro dvě třetiny nových otopných systémů nasazuje tepelné čerpadlo, často v kombinaci se solárními panely. Dle BDEW 2,5 % nově stavěných obydlí vyžívají k vytápění dřevo a 2,1 % pak přímo elektřinu (přímotopy, akumulace atd.). Laskavému čtenáři by mělo být jasné, že za dlouhé zimní noci a mrazu se i nejefektivnější tepelná čerpadla mění v elektrické přímotopy čerpající většinu energie z veřejné sítě zásobované i v Německu stabilní elektřinou z plynu a uhlí.
Jak vypadá zelená indoktrinace Němců pod vedením dekarbonizační ideologie, dokládá situace v Hamburku, který má status samostatné spolkové země. V tomto s dvěma miliony druhém největším městě Německa v druhém volebním období za sebou řídí velkoměsto socialisté SPD se stranou Zelených. V referendu konaném v říjnu 2025 se 53 % účastníků rozhodlo dosáhnout klimatické neutrality města do roku 2040, tedy o pět let dříve, než si stanovilo celé Německo, a o 10 let dříve, než si ustanovila celá EU.
