Investice do obnovitelných zdrojů v Evropě rostou. Týká se to i tepelných čerpadel, které pomáhají s nahrazováním fosilních paliv. Na ně sázejí i velké firmy ve Finsku, Švédsku či dalších státech Evropy. Ta nejsilnější tepelné čerpadla současnosti mají už za pár měsíců vyrůst v Německu a Dánsku ve městech Mannheim a Aalborg.
První ze dvou nejsilnější tepelných čerpadel podle iDNES.cz na světě se zanedlouho má nacházet v areálu mannheimské uhelné elektrárny společnosti MVV Environment. Vzniknout zde mají dva moduly a výkon každého z nich má dosahovat na 82,5 megawattu. To by mělo zajistit teplo pro zhruba 40 tisíc domácností ve městě, píše BBC.
Tepelná čerpadla fungují na jednoduchém principu. Odebírají teplo ze vzduchu, země či vody. Speciální kapalina, která se v nich nachází, se zahřeje a začne se odpařovat. Když se pak tato pára stlačí, teplo je ještě výraznější. Takto je možné vytápět rodinné domy, čtvrti i celá města. Takovou vizi nyní mají i v Mannheimu. „Byl na nás vyvíjen velký tlak, abychom výrobu tepla zajišťovali obnovitelnými zdroji. Nakonec jsme řešení našli. Zapojíme Rýn, který teče jen pár metrů od nás. Půjde o ideální zdroj tepla,“ říká projektový manažer Felix Hack ze společnosti MVV Environment. Na některých místech, jako například v Mannheimu, Berlíně a Lemgu, jsou již tato menší zařízení v provozu.
Němečtí průmyslníci jsou rozčarování dotovanou cenou elektřiny
Přípravy na spuštění obřího tepelného čerpadla v Mannheimu započnou už v příštím roce a čerpadlo s výkonem 162 MW by mělo být plně připravené k provozu již během zimy roku 2028. Cena se momentálně odhaduje na 200 milionů eur, což je v přepočtu asi 5 miliard korun. Ve společnosti MVV Environment ale ještě řeší, jak nové obří tepelné čerpadlo do provozu vlastně dopraví. „Ještě nevíme, jestli to půjde po silnici, nebo po řece. Možné jsou stále obě varianty,“ doplňuje Felix Hack.
Podobně výkonné tepelné čerpadlo by v roce 2027 mělo být připravené k provozu také v dánském Aalborgu. Celkový výkon se nyní odhaduje na 176 MW a zajistit má asi třetinu poptávky po teplu ve městě. Základem se mají stát čtyři menší moduly. Každý z nich o výkonu 44 MW. Součástí projektu v Dánsku budou i obří zásobníky o objemu 200 tisíc metrů krychlových. „Když je elektřina drahá, čerpadlo se vypne a teplo se bude dodávat právě ze zásobníků,“ říká Alexandre de Rougemont ze společnosti Everllence.
Ve finském hlavním městě nyní testují tepelné čerpadlo, které k provozu bude místo vody využívat okolní vzduch. Modernizace teplárenské soustavy v Helsinkách, která zajišťuje přívod tepla do 90 procent domácností ve městě, je ale i kvůli stáří nezbytná. Kromě tepelných čerpadel mají přibýt také elektrické kotle a počítá se i s výraznějším využitím biomasy.
Odborníci dlouhodobě říkají, že spojení tepelných čerpadel a centrálního vytápění je ideální. „Teplo lze brát z řek, moří, ale třeba i z odpadních vod. Pokud je do sítě zapojeno více čerpadel, může se v některých částech roku zapojit jen některé. Třeba na podzim, kdy ještě nebývá taková zima,“ uzavírá pro BBC expertka Veroniky Wilková z Rakouského institutu technologií.