Už je to tady. Uhlí v Česku fakt končí. Definitivně a doopravdy. Mediální bomba tohoto týdne neavizuje uzavření nějakých béčkových zdrojů či tepláren regionálního významu, ale především dvou největších systémových uhelných elektráren v zemi – Chvaletic a Počerad.
Jestli je to na zvonění klíči, oranžové prosecco ve slevě nebo spíš mokrý hadr na čelo, to nechť si vyhodnotí každý sám. Je to prostě fakt a to nejlepší, co můžeme udělat, je přijmout ho, objektivně analyzovat dopady a co nejrychleji a nejlépe vymyslet, co dál.
Ambicí tohoto nakvap sepsaného textu není nic jiného, než podívat se do veřejně dostupných zdrojů, dát na stůl základní čísla a zasadit je do nezkresleného kontextu. Po vzoru Cimrmanovy filosofické teorie externismu hned na začátku vyvrátím tvrzení, které sám zastávám. Konec uhlí striktně vzato nezačal teď ani před rokem, ale už v 90. letech, kdy v první vlně odstávek odešlo 1 425 MW. Což není úplně málo, že? To byly všechny ty Tušimice, Prunéřovy a Počerady „jedničky“, na které už dávno zapomněli i fousatí energetici, ošlehaní žárem kotlů a hukotem turbín. Zbytek prošel odsířením, denitrifikací, odprášením a „bez ztráty chladicí věže“ fungoval dlouhá léta v období 1999-2012. Což mimochodem dokazuje, kolik se toho vejde do slova zbytek. Tehdejší flotila mohla mít se všemi teplárnami a závodními zdroji klidně i přes 10 000 MW…
Pak přišly v letech 2013 a 2015 další odstávky „starých“ Ledvic a následovala z dnešního pohledu už celkem nepředstavitelná událost: spuštění nové uhelné elektrárny v podobě „nových“ Ledvic. Novodobou historii už si pamatujete, možná si však hned na první dobrou neuvědomíte, kolik uhelného výkonu zmizelo jen v poslední pětiletce. To máme jeden blok v Dětmarovicích, zbývající čtyři bloky ve starém Prunéřově, pětistovka v Mělníku a letos zbývající tři bloky v Dětmarovicích, dohromady 1 740 MW. První vlna už za tou poslední najednou není vidět, že? Když to všechno posčítáme a zohledníme spuštění nových Ledvic, jsme na minus 2 725 MW, což už bere do kapsy celý Temelín a skoro půlku Dukovan k tomu.
Pokračování zde.