Cítím absolutní zodpovědnost za to, abychom po sobě uklidili, říká byznymen Pavel Tykač k problematice rekultivací na Mostecku a jedním dechem pro Euro Platinum dodává, že suma, kterou jeho firmy darovaly severočeskému regionu už dávno překročila miliardu.

Tykač jasně odpověděl na otázku, co se stane s penězi z rezerv na rekultivace, když doly a lomy končí. Podle jeho slov firma každý rok dávala stranou část toho, co vydělala. „Dáváte stranou vlastní peníze. Rekultivace průběžně probíhají a každé dva nebo tři roky musíte znovu přepočítat částku, kterou budete potřebovat. Když se ukáže, že bude potřeba víc, automaticky se zvýší tvorba rezerv. Když vyjde nižší potřeba, část peněz si vezmete zpět. Teorie, že to nejsou naše peníze, je naprostá pitomost,“ říká na rovinu.

K rekultivacím se staví čelem a nekompromisně: „Cítím absolutní zodpovědnost za to, abychom po sobě uklidili. A tak to bude. Uklidíme po sobě. Velká většina odborníků si myslí, že správná je cesta přirozené sukcese, a mně nepřipadá, že bych se tomu chtěl jakkoli vzpírat. Řešení bude pravděpodobně levnější, takže teoreticky nějaké peníze zbydou. Odmítám — byť na vteřinu — připustit úvahu, že by patřily někomu jinému než nám.“

Když končí těžba uhlí, regiony se mění

Uhlobaron má rovněž poměrně jasný názor na oponentní názory aktivistů a kritiků: „Jestli nějaký poblázněný aktivista, který byl pětkrát v severních Čechách a dvakrát viděl jámu, získá pocit, že se stal expertem na horní zákon, nic to nemění na tom, že to jsou naše peníze. Můžeme o nich rozhodovat, jak chceme, samozřejmě po splnění povinností. A my jsme se rozhodli, že část ušetřených peněz, v řádu stovek miliónů korun, darujeme obcím v okolí lomu. Děláme to takhle už mnoho let. Celková částka, kterou jsme dobrovolně rozdali, dávno překročila miliardu korun,“ doplňuje.

Nevyhnul se ani odpovědi na otázku, jak by chtěl, aby se o Pavlu Tykačovi za deset let na Mostecku mluvilo. „Že je to někdo, kdo po sobě uklidil. Nepřemýšlím ale v kategorii odkazu. Přemýšlím v kategorii normální slušnosti. Odkaz a rekultivace jsou dvě různé věci. Odkaz má hodnotu, rekultivace je povinnost. Hrozně naštvaně sleduji, že stát svou povinnost brutálně neplní. Při privatizaci dolů před třiceti lety zůstaly rekultivace území vytěženého před určitým datem na státu. Říkalo se tomu program patnácti miliard. Stát dodnes nedal na rekultivaci ani polovinu z toho, co slíbil. Když ministr financí šetří, tohle patří ke kapitolám, které škrtá téměř automaticky. Stát po sobě neuklízí. My po sobě stoprocentně uklidíme,“ uzavřel.