Doba čtení:1 m, 29 s
Návrh ministr průmyslu Jana Mládka (ČSSD) odložit rozhodnutí o prolomení těžebních limitů na dole ČSA, kde těží Severní energetická, je nejlepší kompromis, jakého lze v současné situaci dosáhnout. Situace na lomech Bílina a ČSA je velmi rozdílná. Nemá smysl rozhodnutí o těchto dvou lokalitách nadále spojovat. Serveru iUHLI.cz to sdělil energetický expert Jiří Gavor.
Také podle analytika J&T Michala Šnobra jde o očekávané, přijatelné a strategické rozhodnutí. „Uhlí z Bíliny je nezbytně nutné pro provoz již funkčních nových elektráren a částečně také pro teplárny. Těžba v ČSA bude záviset na potřebě po dožití obnovení hnědouhelné elektrárny Počerady, která mezi roky 2020 a 2025 fakticky dožije,“ sdělil serveru iUHLI.cz Šnobr.
Analytik Petr Hlinomaz míní, že Mládkův návrh řešení otázky limitů lze označit za pragmatickou střední cestu, která by měla dávat rozumný prostor teplárnám spalujícím uhlí a uhelným elektrárnám a určitého „šetření“ nějakých zásob uhlí do budoucna. Dá se říci, že je v souladu se strategií Optimalizovaného scénáře ve Státní energetické koncepci.
Teplárenské sdružení: Jen Bílina nestačí
Těžaři reagují na Mládkovy plány
„Osobně zde nevnímám vliv nějakého prosazování lobbistických zájmů, konkrétně podpory polostátní firmy ČEZ. Výtky tohoto typu jistě uslyšíme. Z pohledu ekologie jde o krok, který na jedné straně nezasahuje do konfliktní obydlené zóny (Horní Jiřetín) nebo do diskutabilní těžby do svahů Krušných hor,“ upozornil Hlinomaz.
Šnobr se domnívá, že další vývoj bude také záležet na vývoji trhu s elektřinou, trhu s emisními povolenkami, evropské energetické unii ale i úspěšnosti či neúspěšnosti jaderné strategie ČR schválené v nové Státní energetické koncepci. „Jednoduše, budoucnost české energetiky odkládáme nejen v jádře ale i uhlí o pět až deset let. Bude předmětem rozhodování jiné politické garnitury,“ poznamenal Šnobr.