Nová pravidla pro sestavování regulovaných cen energií pro příštích pět let, která vydal Energetický regulační úřad (ERÚ), jsou podle analytiků kompromisem. Stále však podle nich do budoucna hrozí nedostatek peněz pro další posilování sítí. Růst regulovaných cen proto v příštích letech očekávají mírně nad úrovní inflace. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
ERÚ vydal novou metodiku pro tvorbu regulovaných cen v příštích pěti letech, která začne platit od příštího roku. Regulované ceny energií v příštích pěti letech meziročně podle současných předpokladů úřadu porostou v průměru zhruba o úroveň inflace, maximálně jedno až dvě procenta nad ní. Jejich přesnou výši ovlivní vývoj cen na energetickém trhu či spotřeba. Nárůst má podle ERÚ zohlednit potřebu zvýšených investic do sítí.
Podle poradenské společnosti EGU je nastavená cenová regulace kompromisem mezi požadavkem co nejvyšší efektivity a co nejnižší ceny a zároveň požadavky provozovatelů sítí. V souvislosti se samotným vývojem regulovaných cen v příštích letech ovšem očekává spíše úroveň meziročního růstu mírně nad inflací. Důvodem jsou radikální změny během transformace tuzemské energetiky.
V souvislosti s novou metodikou společnost upozornila na několik možných problémů do budoucna. Jde například o hrozící nedostatečnou kompenzaci nákladů provozovatelů sítí z posledních let. „Několika důležitým návrhům a připomínkám provozovatelů sítí bylo vyhověno, ale stále je tu jisté riziko, že cenová regulace nebude vytvářet příznivé podmínky pro to, co od sítí žádá společnost, a to je velká změna,“ uvedla společnost v hodnocení.
Odborníci: Plán EU na zlevnění energií neřeší hlavní problémy
Pozitivně naopak EGU hodnotí zavedení motivačních bonusů pro provozovatele při splnění některých cílů při rozvoji sítí. EGU také volí po změně tarifních systémů, a to tak, aby se proporcionálně více platilo fixně, protože náklady elektrických sítí jsou z naprosté většiny fixní, tedy nezávislé na množství odebrané elektřiny.
Na nutný kompromis při tvorbě regulovaných cen upozornil také analytik XTB Jiří Tyleček. Vzhledem k transformaci energetiky přitom očekával rychlejší vzestup regulovaných plateb. „Zároveň však vnímám, že se jedná o politicky velmi ožehavé téma. Zákazníky vystrašilo extrémní zdražení v roce 2023. Přispělo ke zchudnutí části obyvatel a protestům proti vládě,“ uvedl Tyleček.
Podle něj se tak může časem ukázat, že platby odběratelů budou nedostatečné, což by vedlo ke zpomalení rozvoje obnovitelných zdrojů a modernizace energetiky. ERÚ by v takovém případně muselo podle Tylečka najít jiné zdroje pro transformaci energetiky nebo vývoj růstu regulovaných poplatků přehodnotit. „Na druhou stranu je také třeba vnímat skutečnost, že ceny elektřiny a plynu v Česku patří v Evropě k těm vyšším. Vláda si dobře uvědomuje, že je potřeba zachovávat sociální smír a konkurenceschopnost českých firem,“ dodal Tyleček.
Rovněž ředitel společnosti Tedom Jakub Odložilík upozornil na rostoucí ceny distribuce. V praxi přitom očekává růst regulovaných cen energií minimálně o pět procent ročně. „Důvody jsou zcela zřejmé. Zaprvé všechny vstupní náklady nutné pro údržbu a rozvoj sítí jako mzdy, pracovní prostředky, odborná práce, projekce a podobně rostou a porostou. Zadruhé nároky na sítě v důsledku kompletní revoluce v energetice a posunu z centrálních zdrojů na decentralizované budou vyžadovat masivní investice,“ popsal Odložilík.
Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny nyní tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.