Doba čtení:2 m, 46 s
Foto: pixabay.com
Reforma trhu s elektřinou, kterou v Bruselu definitivně schválily členské státy EU, by měla podle analytiků zvýšit stabilitu a předvídatelnost trhu. Podle nich bude mít reforma pozitivní důsledky zejména pro spotřebitele, které má prostřednictvím mechanismu pro krizové situace ochránit před neočekávaným kolísáním cen energií.
U dodavatelů lze naopak počítat s vyšší administrativní zátěží. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Reforma by podle analytika XTB Štěpána Hájka měla mít pozitivní důsledky zejména pro spotřebitele. „Ten by měl být lépe chráněn před nekalými praktikami dodavatelů. Jasný přehled o cenách a možnostech je také pro spotřebitele pozitivní,“ řekl.
S pozitivními dopady pro spotřebitele souhlasí i provozní ředitelka Bidli Energie Ivana Dancáková. Reforma podle ní upevní postavení spotřebitele na trhu s elektřinou, zároveň očekává vyšší stabilitu a předvídatelnost trhu. „Mechanismus pro krizové situace poskytne větší jistotu a minimalizuje riziko například v případě extrémně vysokých cen. Spotřebitelé jsou tak lépe chráněni před nepředvídatelným kolísáním nákladů za energie,“ popsala.
Dodavatelům naopak reforma podle analytiků přinese rozhodně větší administrativní zátěž. „Dodavatelé budou muset čelit výzvám, jako jsou investice do aktualizace systémů a nových technologií, a budou muset přizpůsobit své obchodní strategie novým podmínkám trhu,“ řekla Dancáková. Stabilnější trh by ovšem podle ní zároveň měl umožnit dodavatelům vhodnější plánování investic a provozních strategií. Předpokládá také zvýšení právní jistoty pro dodavatele, a to díky omezení jednostranných změn smluv a jasnější definici pravidel. „Současně ale může u některých dodavatelů dojít ke snížení schopnosti rychle reagovat na změny na trhu,“ dodala.
Energetické firmy couvají z ambiciózních zelených cílů
Hájek je z hlediska dopadů na dodavatele k reformě kritičtější. Vedle větší administrativy podle něj mohou pravidla k regulaci cen vést k omezení inovací v oboru a také ke snížení konkurence na trhu. „Jde přitom o kritickou infrastrukturu, kterou chce EU čím dál více regulovat. Pokud však nebudou mít dodavatelé dostatečnou motivaci k naplnění svého elementárního cíle pro akcionáře, kterým je zvýšení zisku, mohou vstoupit do jakéhosi úsporného režimu. Ten sníží investice potřebné k dlouhodobě nižším cenám energií,“ podotkl Hájek.
Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal v rámci změn vyzdvihl například nastavené umožnění pravidel pro tzv. rozdílové smlouvy, které umožňují spekulovat na změnu ceny aktiva na finančních trzích. Bez těchto kontraktů by totiž podle něj v současné době nebylo možné postavit žádný nový energetický zdroj. Dohnal naopak v reformě postrádá určitější cenové nastavení pro jednotlivé zdroje a jejich časovou platnost. Očekával například také více k případnému pohledu do regulovaných složek nebo k propojení přenosových sítí, aby se přetoky z vysokých výrob elektřiny z větru a slunce v některých zemích mohly pomoct snížit účty i v dalších zemích.
Reforma trhu s elektřinou byla schválena při jednání unijních ministrů zodpovědných za telekomunikace. Cílem normy podle EU je, aby byl trh cenově dostupnější a přívětivější pro spotřebitele a aby byli zranitelní zákazníci chráněni před odpojením od elektřiny.
V právním předpisu se rovněž mluví o mechanismu pro případ krize cen energií. V situaci velmi vysokých cen a za určitých podmínek může Evropská unie vyhlásit regionální nebo celoevropskou krizi elektřiny, což členským státům umožní přijmout dočasná opatření ke stanovení cen elektřiny pro malé a střední podniky a pro energeticky náročné průmyslové spotřebitele.